S prvními studenými dny podzimu leckoho napadne myšlenka prodloužit si léto ještě o pár dní a vyrazit na jih Evropy. Jednou ze zemí, kde léto ještě neskončilo, a jejíž krásu čeští turisté teprve objevují, je Portugalsko. Nabízí překrásné pláže Atlantického oceánu, horské oblasti s divokými řekami a skalními útvary, ale i historická města s neopakovatelnou atmosférou a výjimečnou kulturou.
Portugalské Algarve
Toužíte-li po moři a slunci, měli byste zamířit na samý jih této země. Region známý jako Algarve je totiž prozářený sluncem celých 300 dní v roce a patří tak k nejslunnějším místům Evropy. Voda na rozdíl od západního portugalského pobřeží je teplá, a to i v době, kdy se u nás již pomalu vytahují zimní bundy. Turisté tento ráj objevili už před několika desetiletími, a tak je zde poměrně rušno i mimo hlavní sezonu. Nicméně o opuštěné pláže mezi skalisky a o romantická zákoutí tu nouze rozhodně není.
Faro - brána jižního pobřeží
Centrem Algarve je téměř padesátitisícové město Faro s mezinárodním letištěm, které je i důležitým dopravním uzlem silniční a železniční dopravy. Ačkoliv má dlouhou historii, příliš starobylých památek se v tomto městě nedochovalo, protože stejně jako další portugalská města bylo postiženo silným zemětřesením v 18. století. Bohaté dějiny dnes připomínají snad už jen městské hradby, pocházející pravděpodobně z 9. století a impozantní katedrála Sé, která byla přestavěna z původního římského chrámu. Úzké uličky Starého města mají přesto své neopakovatelné kouzlo a nic vás nenechá na pochybách, že jste se ocitli v dočista jiném světě. Faro je samozřejmě i střediskem zábavy a nočního života. Večer tu začíná obvykle kolem jedné hodiny po půlnoci, a končí v pozdních ranních hodinách.
Algarve je rájem surfařů i milovníků slunných pláží
Na východ od města Faro se táhnou nekonečné písečné pláže oblíbené zejména surfaři, ale na své si zde zaručeně přijdou i příznivci klidné relaxace pod horkým sluncem. O levné ubytování zde mimo hlavní sezonu opravdu není nouze, a pokud dáváte přednost ubytování v soukromí, stačí se zeptat prvního pouličního prodavače nebo oslovit obsluhu v některé z mnoha kaváren. Dlouhé kilometry pláží zakončuje až řeka Guadiana, tvořící hranici mezi Portugalskem a Španělskem. Její okolí je výjimečným přírodním parkem s mnoha druhy vodního ptactva a výletní plavby po této řece nadchnou každého milovníka přírody.
Romantika mezi útesy
Kdo však touží po romantice a malých plážích ukrytých mezi divokými útesy, měl by vyrazit od města Faro na západ. Většina překrásných fotografií, které se objevují v průvodcích a katalozích cestovních kanceláří, pochází právě odtud. Pískovcová skaliska tu nabyla roztodivných tvarů a pláže jsou zde spíše menší, ukryté mezi pískovcovými útesy. Na některé z nich nevede jiná cesta než krkolomná stezička skalní průrvou nebo skalním tunelem. Kdo chce objevit největší poklady tohoto pobřeží, měl by si rozhodně pronajmout auto, což ostatně v Portugalsku není nikterak nákladná věc. Poměrně spolehlivá místní doprava má sice velmi hustou síť, ale mimo osídlené oblasti vás zkrátka nedopraví.
Divoký konec Evropy u Mysu svatého Vincence
Na samém západním konci algarvského pobřeží, a vlastně i na samém konci Evropy, se mezi skalisky krčí městečko Sagres. Právě zde prý slavný portugalský panovník Jindřich, zvaný Mořeplavec, pozoroval oceán a nechával si vyprávět zážitky místních rybářů, aby pak dal podnět k dalekým objevným výpravám, které pro Portugalsko přinesly nemalé bohatství. Okolí města Sagres s impozantním mysem svatého Vincence se pyšní vlastním mikroklimatem a výskytem mnoha druhů endemických rostlin i živočichů. Lze zde například nalézt na 25 druhů volně rostoucích druhů orchidejí. Severně od západního mysu se táhnou už jen divoké útesy, bičované silným oceánským příbojem.
Horská turistika nad hladinou oceánu
Ani milovníci horské turistiky však v Algarve nepřijdou zkrátka. Nad pobřežím se zvedá pohoří Monchique s nejvyšší horou Fóia, která se vypíná do nadmořské výšky přes 900 metrů. Není třeba popisovat, jak úchvatné panoramatické výhledy celý horský hřeben nabízí. Příjemnou zastávkou při putování po Monchique může být stejnojmenné lázeňské městečko v samém srdci hor, patřící k nejmalebnějším v celé provincii.
Portugalský karneval chutí
Algarve zaručeně podráždí i vaše chuťové pohárky. Celá portugalská kuchyně je totiž dosti specifická a s klasickými středomořskými chutěmi toho příliš společného nemá. Obdobné jsou snad jen suroviny. Těmi jsou samozřejmě ryby, dary moře, olivový olej a zelenina. Téměř národní specialitou je treska. Sušená a nasolená je k dostání téměř na každém kroku. Z tohoto polotovaru pak každý kuchař i portugalská hospodyně dokážou připravit znamenitý pokrm, jehož příprava začíná mnohdy i dva dny dopředu, protože je nutné rybu nejdříve naložit ve vodě. Z tresky je připravován i pastel de bacalhau, což jsou jakési tresčí koblížky, které chutnají opravdu znamenitě. Město Guia, ležící na algarvském pobřeží, dalo zase světu známou specialitu „kuře piri-piri“. Objednat si tento pokrm v některé z místních restaurací, znamená opravdu nezapomenutelný gurmánský zážitek. Co pojí portugalskou kuchyni s českou, je obliba vepřového masa, a tak na rozdíl od jiných jihoevropských zemí můžete v Portugalsku okusit vepřové maso na stovky způsobů. Chybou by rozhodně bylo neochutnat algarvská vína. Nejsou sice tak světoznámá, jako vína pocházející z vinic podél řeky Douro, ale bohatost jejich chutě vás mile překvapí.
Zamíříte-li však v Algarve kamkoliv, můžete si být jistí, že narazíte na milé, družné a pohostinné lidi. A pokud vás tento jihozápadní okraj našeho kontinentu učaruje natolik, že budete mít potřebu znovu se vracet, věřte, že zdaleka nejste jediní.
Přečtěte si také o Macau, kousku Portugalska v Asii.