Avignon, tam je shon

Avignonský most

Ale jedno se písni upřít nedá, odkazuje se na nejznámější památku jihofrancouzského města Avignon. Tou bezesporu je Avignonský most, v originále Le pont Saint-Bénézet. Avignonský most se klene přes rameno řeky Rhôny. A i to je vlastně nepřesné, neboť most je pouhým torzem, které končí uprostřed širokého ramene mohutné řeky. 

Z kamenného mostu se do dnešních časů dochovaly pouhé čtyři oblouky. Původně se na modrými vodami Rhôny klenuly dvacet dva oblouků. Jelikož řeka má silný tok, není se čemu divit, že most byl mnohokrát poničen povodněmi. Naposledy v roce 1868, kdy už nebyla chuť, síla a ani odvaha most opravit. Most spojoval město s druhým břehem přes ostrov Barthelasse. Abyste si představili mohutnost tohoto francouzského toku, tak vězte, že původní délka mostu byla necelý kilometr. V současnosti je zbytek mostu turistickou atrakcí, kam se můžete po zaplacení vstupného podívat. Jméno nese po svatém Bénézetovi, místním pasáčkovi, který měl boží vnuknutí o výstavbě mostu v Avignonu.

A jelikož jsem si od dětství tuto lidovou písničku notoval, zatoužil jsem se do tohoto starobylého města uprostřed nádherného francouzského regionu Provence podívat. Mé rozhodnutí podpořil i fakt, že v roce 1995 bylo historické centrum města zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Starobylé centrum Avignonu

V dnešní době se město rozkládá na větší ploše, než která je vymezená starověkými hradbami. Dnes můžu napsat, že se město nalézá na soutoku dvou řek: Rhôny a Durance. Do města jsem přijel osobním automobilem a ukazatele mě spolehlivě dovedly do historického středu města. Překvapivě jsem se dostal na placené podzemní parkoviště nedaleko mostu, ale za celodenní parkování jsem moc neutratil. Avignon není proslulý pouze mostem, ale z hodin dějepisu všichni víme, že byl sídelním městem papežů a vzdoropapežů ve 14. století. Řím byl v těch dobách neklidným místem, proto papež Klement V. přenesl sídlo právě do Avignonu. Určitě za tím byly i politické hrátky, jak to tak bývá. Sídlilo tu celkem 7 papežů a 2 vzdoropapeži. Posledním papežem, který v Avignonu sídlil a posléze opět celý papežský dvůr převedl do Říma, byl Řehoř XI.

Papežský palác

Aby měli papežové reprezentativní a bezpečné sídlo, zbudovali v Avignonu Papežský palác v gotickém stylu. Vznikl ve dvou etapách, nejdříve vznikl Starý palác, který je čtyřkřídlý a obepíná rajský dvůr a honosí se krásnými arkádami. Ve druhé etapě došlo k rozšíření jižním a západním směrem, a z paláce se stává jedna z největších staveb světa té doby.

Moje první kroky vedou k Papežskému paláci. Procházím podle šipek úzkými středověkými uličkami, zvládám i schodiště, abych jím vystoupal na Palácové náměstí. Zůstanu stát s úžasem, neboť palác na první pohled vypadá monumentálně a nedostupně. Očekával jsem palác a přitom to vypadá na pevnost. Přesto jsem se odvážil k návštěvě. Za nemalé vstupné se můžu nerušeně procházet areálem Papežského paláce. Je možné si prohlédnout i rajský dvůr. Palác je poměrně chudě zařízený, tím však vyniká jeho monumentálnost.

V jedné z místností nacházím sochu, která je mi povědomá. Aby také ne, je zde zvěčnělý český král a římský císař Karel IV., který do Avignonu často zajížděl na jednání s papeži.

Ovšem nejvíce oceňuji, že mohu vystoupat na střešní ochozy a kochat se pohledem na město. Jinak návštěva paláce je spíše symbolická, kdo je zvyklý v Čechách či na Moravě navštěvovat hrady a zámky, ten expozicí v Papežském paláci nebude unesený.

Katedrála Panny Marie z Domes

Po nějakém čase, asi hodince a půl, vycházím zpět na Palácové náměstí. Zde mám možnost navštívit muzeum v Malém paláci, které mě však neláká. Více mě láká avignonská katedrála, která je zasvěcená Panně Marii z Domes. Zrovna však probíhá bohuslužba, kterou nechci svým vstupem a prohlídkou interiéru rušit.

Jardin des Domes

Využívám tedy možnosti pobýt v zahradě Jardin des Domes, která je v sousedství katedrály a vstup je do ní taktéž z Palácového náměstí. Zahrada nabízí klid a příjemný stín. Oceňuji i malý rybníček s vodotryskem, který tento kout zmalebňuje. Docházím na sever zahrady, odkud jsou krásné výhledy na řeku Rhônu i torzo Avignonského mostu.

Opět unesen romantickými pohledy na řeku (ostrov je téměř bez zástavby) sestupuji po schodišti dolů na nábřeží. Zde se nachází přístaviště přívozů, které v pravidelném intervalu vozí zájemce na ostrov. To si nemůžu nechat ujít a prohlížím si nedaleký most opět z jiné perspektivy, tentokrát z hladiny řeky Rhôny. U ostrovního mola se nachází výletní restaurace, kde je akorát čas na dobrý oběd a chladivé nápoje. 

Na Avignonském mostě

Po hodince strávené na ostrově se vracím zpět do historického města Avignonu. Toulám se nazdařbůh malebnými starobylými uličkami, které mě tak nějak samozřejmě dovedou k úpatí mostu. Nerozpakuji se a platím vstupné. Na mostě je mnoho návštěvníků, přesto si neodpustím jednoduchý taneční krok v rytmu zmíněné lidové písně. Dojdu na konec mostu a otáčím se, abych si prohlédl mohutnou mosteckou věž. Cestou zpět je možné sestoupit do jednoho z pilířů mostu, kde se nachází románsko-gotická kaple zasvěcená svatému Mikulášovi.

Avignonské hradby

Ještě je nutné zmínit, že středověké hradby se dochovaly téměř celé, včetně 39 věží. Pokud budete mít čas, můžete tyto hradby ze 14 století navštívit. Já jsem si prohlídku hradeb odpustil, neboť jsem před lety absolvoval procházku po hradbách chorvatského města Dubrovníku.

Závěrem...

Den se pomalu chýlí k večeru a já si dávám lehkou francouzskou večeři v nevelké restauraci na malém náměstíčku pod typickými platany. Vracím se zpátky do podzemních garáží, kde platím parkovné a pomalu vyjíždím na městský bulvár, který obkružuje historický střed města. A jak jednoduše jsem do Avignonu přijel, tak stejně hladce město opouštím.

V Avignonu se pochopitelně nejlépe domluvíte francouzsky, ale jsou tu připraveni i na turisty, kteří hovoří anglicky či německy. V paláci si můžete půjčit průvodce v sedmi jazycích, ale češtinu mezi nimi nenaleznete. Pokud chcete navštívit zmíněné pamětihodnosti, připravte si na vstupy asi 20 €. Vyplatí se multivstupenka. Karta města Avignon mi tak výhodná nepřipadala.

Pokud navštívíte město na podzim či na jaře, počítejte s příjemnými teplotami, v létě už je pro návštěvu poměrně horko. Střed města si nejlépe projdete pěšky, můžete však využít turistický vláček, ale já jsem dal přednost procházkám.

A nevěřte lidové písni, v Avignonu není shon a na mostě se opravdu netančí. Přeji příjemný pobyt v tomto městě na řekou Rhônou.

Přečtěte si také o Monaku, knížectví na Riviéře.