Májové dny vybízejí na výlety. Dnes vám nabídnu tip na výlet k našim západním sousedům do Bavorska. Bavorsko je největší spolkovou zemí Německa. Hlavním městem je Mnichov. Bavorsko samo sebe označuje za svobodný stát (Freistaat), což však neznamená, že by tu sílil nějaký nacionalismus a separatismus. Bavoři tímto označením vyjadřují, že jejich země má demokratický a republikánský charakter.
Z historie Bavorska
Nebylo tomu však tak vždy. Historie této části Německa sahá hluboko do starověku. Pro náš výlet je však důležitý rok 1806, kdy se z knížectví bavorského stává království. Král Bavorsku vládne až do roku 1918, kdy končí feudální systém v celém sjednoceném Německu a přechází se na systém republikový.
Z éry království nás zajímá pouze jeden král, a to Ludvík II. Bavorský (též Ludvík II. Wittelsbach). Narodil se do královské rodiny roku 1845 v Mnichově. Z politického hlediska byl králem nevýznamným, o to víc se zapsal do historie jako milovník a podporovatel umění.
Dětství trávil v alpském podhůří na zámku Hohenschwangau a okolní krajina mu přirostla k srdci. Až se tam vypravíte, poznáte dobře proč. Z roviny protkané jezery se zvedají majestátní skaliska Alp. Ne nepodobné krajině v okolí Popradu, kde z roviny vystupují hrdé Tatry.
Králem se stává v roce 1864 ve věku pouhých 18 let. Král se více zajímal o mytologii, umění a rytířství než o praktické záležitosti. To vedlo k tomu, že v roce 1866 se postavil na stranu Rakouska proti Prusku. Jak známe z naší historie, tuto válku Rakousko prohrálo a v podobě válečných reparací zasáhlo i Bavorsko. Po prusko-francouzské válce, kde musel být spojencem Pruska, je opět na straně poražených a tehdejší svět a politika se mu zprotiví natolik, že se stáhne na svůj zámek Hohenschwangau.
Zde se již plně oddává svému vysněnému světu a vládu přenechává ministrům. Zve do podhůří Alp hudebního skladatele Richarda Wagnera, který zde tvoří podstatná díla. Žije z Ludvíkovy štědré renty. Zámek Hohenschwangau mu však připadá nereprezentativní a zahajuje stavbu pohádkového zámku Neuschwanstein. Jeho siluetu nejvíce proslavilo studio Walta Disneyho. Osobní i státní pokladnu zatížil vysokými výdaji za stavbu zámků a za podporování kultury.
Vládní kruhy Bavorska tuto kulturní politiku nesly s nevolí, ale u svých poddaných byl král velmi oblíbený. To se ukázalo i v době, kdy se bavorští politici rozhodli krále zbavit svéprávnosti a sesadit ho z trůnu. Lid se svého krále zastal, ale nebylo to nic platné. Přece jenom jim Ludvík II. Bavorský byl v tomto velmi nápomocný. Snažil se vládnout absolutisticky a vyrovnat se tak svému vzoru – francouzskému králi Ludvíku XIV. Poslední kapkou bylo, když představil svůj plán na prodej Bavorska a za utržené peníze chtěl koupit půdu v Jižní Americe.
11. června 1886 je král zatčen a převezen na zámek Berg. Ve večerních hodinách 13. června je nalezena mrtvola krále i jeho ošetřujícího lékaře.
Ludvík II. Bavorský se nikdy neoženil a nezplodil potomka. Spekuluje se o jeho homosexualitě, neboť měl milostné vztahy se svými komorníky, operními pěvci a dost možná jeho platonická láska k Richardu Wagnerovi nebyla pouze platonická.
Z popisu lidí, kteří krále znali, vyplývá, že král byl sličný do svých 20 let, ale pak ho velmi rychle fyzická krása opustila a on se stal ještě více uzavřeným a samotářským.
Přesto po více než 100 letech si můžeme prohlížet jeho odkaz Bavorsku. Nutno podotknout, že Neuschwanstein je suverénně nejnavštěvovanějším zámkem Německa a umisťuje se vysoko i v mezinárodní návštěvnosti památek.
Zámek Hohenschwangau je níže položený a má žlutou omítku. Třebaže je doslova ve stínu svého mladšího souputníka, zaslouží si návštěvu. I k tomuto zámku je třeba zdolat dlouhé schody. Naštěstí v půli cesty je zámecká kaple, která spíše připomíná zimní zahradu. Prohlídka zámku je s průvodcem a trvá něco málo přes půl hodiny.
Jak se dostat na zámek Neuschwanstein?
Zámek Neuschwanstein je více navštěvovaný a od zámku Hohenschwangau, kde jsou umístěna velkokapacitní parkoviště, se nahoru můžete dostat třemi způsoby. Prvním způsobem je pěší výšlap. Pokud se pro něj rozhodnete, počítejte minimálně s hodinovým výšlapem. Druhá možnost je se svézt tradičním koňským povozem, který jede asi dvacet minut a za místo na povozu zaplatíte více než 20 €. Třetí možnost je nejpohodlnější. Z parkoviště se necháte odvézt autobusem k Mariině vyhlídce, což je deset minut jízdy a zpáteční jízdenka vás vyjde okolo 5 €.
Z Mariiny vyhlídky, což je most vysoko nad vodopádem, je úchvatný pohled na zámek Neuschwanstein. I zde se projeví německý smysl pro pořádek. Je zde služba, která pouští na zámek v pravidelných intervalech skupinky návštěvníků.
Od Mariiny vyhlídky je to na zámek asi 15 minut chůze a hlavně z kopce. Prohlídka i tohoto zámku je organizovaná a trvá asi 35 minut. Zde se dozvíte mnoho informací ze života Ludvíka II. Bavorského a o vlivech, které ho vedly ke stavbě tohoto pohádkového zámku.
Vstupenky do zámků si raději zakupte předem...
Vstupenky je dobré zakoupit ve vstupenkovém středisku v obci u parkoviště. Můžete si zakoupit vstupenku do jednotlivých zámků, popřípadě kombinovanou do obou zámků. Tato varianta je cenově výhodnější a ještě vám v pokladně sestaví časový plán tak, abyste to stihli. Pokud byste si chtěli zakoupit vstupenku až na zámku, tak vězte, že je naprosto normální, že čekáte i přes čtyři hodiny, nebo se do zámku vůbec nedostanete. V exponovaných termínech je rozumné si udělat rezervaci přes webové stránky, což se prodraží o rezervační poplatek. Na obou zámcích se zdarma poskytuje poslechový průvodce v češtině.
Město Füssen
Zámky se nacházejí nedaleko německého historického městečka Füssen. Tam doporučuji si najít ubytování a jeden den věnovat prohlídce tohoto malebného města. Na zámky si vyhraďte celý den též. A jak nejlépe se do Füssenu dostat? Určitě vlastním autem z ČR je to po dálnici na Plzeň, Řezno a Mnichov. Nebo můžete letět do Mnichova a odtamtud jet železnicí či pronajatým vozem. Obrňte se trpělivostí, neboť pocitu samoty si na těchto bavorských zámcích neužijete. Sjíždí se sem celý svět, a to na otočku. Já vám doporučuji prodloužený víkend, neboť si to tento cíp Německa zaslouží.
