Dnes společně zavítáme opět na Balkánský poloostrov, jmenovitě do mnohonárodnostního státu Bosna a Hercegovina. K tomuto kroku mě vedou znepokojivé informace o možném zániku tohoto státního útvaru. Nebo spíš o možném rozdělení této federace na dvě samostatné části, které by spěly ke sjednocení se sousedními zeměmi. Obávám se však, že by to opět vedlo k prolévání krve. Což na tak malou zemi by bylo další velké utrpení, které si snad nezaslouží. Bosna a Hercegovina oplývá nejen nádhernou přírodou, divokými horami, hlubokými lesy a dravými řekami, ale i města se vyznačují malebností a balkánskou orientální atmosférou.
Pozor na miny
Pokud budete chtít prozkoumat přírodní krásy této země, dávejte si, prosím, velký pozor. Třebaže je již velká část území zbavena min (něco málo přes 3 tisíce kilometrů čtverečních), zůstává ještě dost míst, kde jsou miny nastražené (okolo tisíce kilometrů čtverečních). Mír tomuto státnímu útvaru přinesla Daytonská mírová dohoda v roce 1995. Ale i po čtvrt století nejsou všechny válečné nástrahy odstraněné. Přesto je řada míst, kde se můžete pohybovat bezpečně a nemělo by vás toto upozornění od cesty do Bosny a Hercegoviny odradit. Budete-li se pohybovat po asfaltových či viditelně udržovaných cestách, nebezpečí v podobě nevybuchlých min bude minimální.
Nový Pelješšký most
Já jsem do Bosny a Hercegoviny vždy vstupoval z území Chorvatska. Nepočítám mnohokrát projetý pruh pobřeží Jaderského moře, který odděluje okolí Dubrovníku od zbytku Chorvatska. Jedná se o necelých 10 kilometrů. Ale vstupem Chorvatska do Evropské unie se benevolentní režim na hranicích zpřísnil. I kvůli tomu, aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Schengenského prostoru, vybudovalo Pelješský most, který spojuje chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac, který je rovněž chorvatským územím, a propojuje tak Chorvatsko s Chorvatskem. Samotné dokončení mostu je plánováno na začátek roku 2022 a v polovině roku by měla být hotová i silnice na ostrově Pelješac.
Pobřežní městečko Neum
Krátké území jaderského pobřeží, které Bosna a Hercegovina získala za éry komunistické Jugoslávie a v současnosti tak vytvořilo z Bosny a Hercegoviny přímořský stát, je charakterizováno městečkem Neum, které je plně orientováno na turistický ruch. Zajímavostí je, že jako jediné město na pobřeží nemá přístav.
Poutní místo Međugorje
V Bosně a Hercegovině jsou však zajímavější města, kam vás chci zavést. Pro mne první zastávkou na území této bývalé jugoslávské republiky bylo poutní místo Međugorje (česky Mezihoří). V roce 1981 se šestici dětí opakovaně zjevila Panna Marie s poselstvím míru. To nebylo po chuti ani komunistické vládě a ani katolické církvi ve Vatikánu. Oboustranná nedůvěra vedla k tomu, že dodnes není zjevení Vatikánem potvrzeno. Dokonce se poutě do Međugorje neměly konat a pokud ano, měly se nazývat pouze zájezdem. Od roku 2019 však tento zákaz skončil a pouť do Međugorje se může poutí nazývat a kněží se těchto poutí mohou účastnit.
Mostar
Dál do vnitrozemí se dostáváme do známého města Mostar. Mostar je správním střediskem Hercegoviny a patří mezi největší města Bosny a Hercegoviny. Mostar jsem navštívil opakovaně. Krátce po občanské válce bylo město rozstřílené, středověká chlouba města – Starý most byl rozstřílený a kameny z něj ležely v řece Neretvě. Novotou zářily pouze čerstvě opravené mešity, které se nacházejí na jednom z břehů Neretvy. To je samozřejmě muslimská část města. Chorvatská část byla válkou zbídačelá.
Starý most v Mostaru
Velkou radost jsem měl, když jsem se do města vracel ve třetím tisíciletí. Starý most byl opravený z fragmentů, které byly vylovené z řeky a opět na mostě stojí v letních měsících mladíci, kteří za malý obnos skáčou z mostu do řeky. A není to jen tak ledasjaký skok. Kamenný jedno obloukový most se klene nad Neretvou ve výšce 24 metrů a svou délkou necelých třiceti metrů je impozantní a ikonickou stavbou města a symbolicky opět spojuje muslimskou a křesťanskou část Mostaru. Obě části města byly násilně odděleny neexistencí mostu od roku 1993, kdy chorvatská armáda záměrně zničila kulturní památku, do roku 2004, kdy most opravila turecká společnost. V roce 2005 byl most zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
V devadesátých letech minulého století jsem vzal zavděk alespoň mostkem Kriva Ćuprija přes potok Radobolja, který je zmenšenou kopií Starého mostu.
Centrum Mostaru a poštovní známky
Centrum města není nikterak rozlehlé a projdete ho za pár hodin, a to i s příjemným posezením u lehkého občerstvení, popřípadě oběda. Ceny restaurací byly v muslimské části turistům příznivější.
Pozor si však dejte na poštu. Pokud byste odtud chtěli poslat pohlednice, doporučuji nakupovat známky na poště a rovnou z té pošty, kde známky koupíte, pohlednice odeslat. Bosna a Hercegovina má složitý politický systém, který se odráží i ve struktuře poštovních služeb. Na území Bosny a Hercegoviny existují tři pošty, které si navzájem neuznávají poštovní známky. Na celém území existuje Pošta Bosny a Hercegoviny (BH Pošta). Na území Republiky srbské funguje Srbská pošta (Pošte Srpske) a ve zmiňovaném Mostaru se vedle BH Pošty nachází lokální Herceg Bosna pošta, která se oficiálně nazývá Bosna a Hercegovina – Chorvatská pošta Mostar. Takže na jednom území se setkáte se třemi oficiálními poštovními známkami a je zajímavé, že mezi poštami je i rozdíl v ceně. Chorvatská pošta Mostar byla vždy levnější o nějaký ten fenik než BH Pošta, tak se mi nelze divit, že jsem tuto raritní oficiální poštu využil k odeslání mostarských pohlednic.
Hlavní město Sarajevo
Hlavním městem Bosny a Hercegoviny je však Sarajevo, které se zapsalo i do českých učebnic dějepisu. Většina z nás si vybaví rok 1914 a atentát na nástupce rakousko-uherského trůnu, který vedl k rozpoutání 1. světové války. Někteří z nás si pamatují i na akci, která se v Sarajevu odehrála po sedmdesáti letech od atentátu na Habsburka. Tou akcí byly Zimní olympijské hry v roce 1984, na kterých Československo získalo 6 medailí, z toho byly dvě stříbrné. A pak je tu ta nejčerstvější vzpomínka na Sarajevo, kdy v roce 1992 začalo bombardování města, a blokáda trvala celé tři roky. Podpisem míru většina města připadla Federaci Bosny a Hercegoviny (Chorvaté + Bosňáci) a východ města připadl Republice srbské.
V současnosti je Sarajevo moderním městem, na kterém jsou však stále viditelné válečné šrámy. Hezké jsou procházky při západu slunce po nábřeží říčky Miljacky. Jakmile dojdete k Latinskému mostu (Latinska ćuprija), všimněte si pamětní desky. Ta připomíná atentát na Františka Ferdinanda d´Este dne 28. června 1914. Bez zajímavosti není, že most v dobách socialistické revoluce nesl jméno atentátníka Gavrila Principa.
A až se budete procházet po nábřeží, možná vás mine pražské pozdravení v podobě smíchovských tramvají K2 či T3. Tramvajová trať je zde jednokolejná a obkružuje celé Staré Město.
Staré Město si opět vychutnáte a poznáte nejlépe pěšky. Přirozenou dominantou je Katedrála srdce Ježíšova, která je největší církevní stavbou země. Nedaleko odsud se nachází zajímavá budova městské tržnice. Před ní se nachází náměstí Osvobození – Alije Izetbegoviće, prvního prezidenta Bosny a Hercegoviny. Náměstí je přirozeným oddychovým místem města. Vedle křesťanských staveb i zde naleznete muslimské mešity i židovské synagogy.
Praktické informace na závěr...
Myslím si, že návštěva obou měst je zajímavá a v lecčems možná i poučná. V Bosně a Hercegovině se domluvíte česky, jelikož srbochorvatština se s češtinou rozumí. Platí se zde konvertibilními markami, které směníte za jakoukoliv měnu. A pokud jste příznivcem lehké balkánské stravy, která je založená hlavně na zelenině a mletém masu, tak tu budete spokojení.
Přečtěte si také článek o dojmech z města Sarajeva - Sarajevo, město se silnou atmosférou.