Eurovíkend v Haagu

V Haagu sídlí král, vláda i parlament

Ono to s hlavním městem Nizozemska je opravdu složité. Amsterodam je podle ústavy hlavním městem. Ale král, vláda i parlament sídlí v Haagu. Dokonce i diplomatická zastoupení se nacházejí v Haagu a ne v Amsterodamu. I české velvyslanectví je tudíž umístěno v tomto zajímavém nizozemském městě.

A aby toho nebylo málo, tak je zajímavé i pojmenování tohoto města. V nizozemštině se setkáte s názvem Den Haag. Ale správné oficiální pojmenování je s-Gravenhage. Tím se rozhodně nenechte zmást, protože oficiální název téměř nikdo nepoužívá.

Soubor historických budov Binnenhof

Vystupuji z vlaku, který mě přivezl z hlavního města na konečné úvraťové stanici Den Haag Centraal, a mířím rovnou do středu města. Zde se nachází soubor historických budov Binnenhof. V tomto komplexu sídlí nizozemský parlament i vláda. Nejkrásnější pohled na budovy je přes přilehlé jezero Hofvijver. 

Odhaduje se, že nejstarší budova je z první poloviny 13. století. Od poloviny 15. století zde prokazatelně sídlí Generální stavy (parlament) až dodnes. Při různých politických reformách (francouzská nadvláda, zřízení konstituční monarchie) se uvažovalo i o zboření celého Binnenhofu. Naštěstí si měšťané tento zajímavý soubor budov nenechali zbořit. A to je dobře. Perličkou je snad i to, že sněmovna zasedala ve Starém sále až do roku 1992. Pak už kapacitně sál nestačil a bylo nutné tedy vybudovat na jižní straně novou sněmovnu. Nizozemsko má ve sněmovně 150 členů. Sídlí tu i Senát a úřaduje odtud i předseda vlády. Uprostřed komplexu se nachází Rytířský sál v gotickém slohu. Velké nádvoří zdobí zlacená novogotická fontána, na které je postavená socha krále Viléma II.

Obrazárna Mauritshuis

K severovýchodním rohu Binnenhofu přiléhá Mauritshuis, ve kterém sídlí obrazárna nizozemského národního muzea v Haagu. Budova je v klasicistním slohu z roku 1640. Pokud jste umění chtivý, doporučuji prohlídku domu i sbírek. Ale pozor, počty návštěvníků v jednom roce se blíží k čtvrt miliónu!

Královský palác Noordeinde

Procházím kolem jezera Hofvijver po jeho severní straně a mířím do ulice Noordeinde. Zde se nachází jeden ze tří královských paláců. V paláci Noordeinde od roku 2013 úřaduje nizozemský král Vilém Alexandr. Na trůn usedl 30. dubna 2013 poté, kdy jeho matka královna Beatrix abdikovala. Ta v paláci úřadovala od roku 1984. Zajímavostí je, že Nizozemsko v roce 2013 získalo po dlouhých 123 letech krále. Od roku 1890 do roku 2013 vládly Nizozemsku a jeho zámořským územím královny: Vilemína, Juliána a Beatrix. Současný nizozemský král oslavuje se svým národem narozeniny 27. dubna. Dalo by se tedy napsat, že mu matka přenechala trůn k jeho 46. narozeninám. Státním svátkem Nizozemska je od roku 2014 právě 27. duben. A další perlička na závěr. Nizozemsko s největší pravděpodobností opět bude mít na trůnu ženu, neboť král je hrdým otcem tří dcer. Palác Noordeinde byl přestaven ze středověkého statku v roce 1553. V současnosti není možné palác navštívit, avšak přístupná pro veřejnost je palácová zahrada.

Palác míru

Od královského paláce se vydávám severozápadním směrem ulicí Noordeinde. Přicházím k vodnímu kanálu Noord Singelsgracht, který překonávám po mostě, a ve vytýčeném směru pokračují ulicí Zeestraat. Blížím se k nejznámější budově Haagu, kterou je Palác míru. Palác byl vybudován v letech 1907 až 1913 v novorenesančním stylu. Na výzdobě paláce se symbolicky podílela řada států, a to z důvodu, že v tomto paláci sídlí Mezinárodní soudní dvůr, Stálý rozhodčí soud a Akademie mezinárodního práva. Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem OSN a byl zřízen v roce 1945. Byl založen za účelem řešení sporů mezi státy a podávání posudků o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů. Soudnímu dvoru v současnosti předseda zástupce Spojených států amerických a místopředsedou je zástupce Ruska. Bez zajímavosti není, že mezi patnácti volenými soudci je i jeden ze Slovenska. Soudce volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Mezi členy nesmí být dva a více soudců z jedné země.

Oproti tomu Stálý rozhodčí soud funguje od roku 1899, kdy byl zřízen na první Haagské mírové konferenci, což z něj dělá nejstarší instituci pro řešení mezinárodních sporů. Konference byly v Haagu dvě (1899 a 1907) a společně se ženevskými úmluvami kodifikovaly válečné právo, včetně válečných zločinů. Země, které haagské úmluvy neratifikovaly, jsou stejně těmito úmluvami vázány.

Při stém výročí otevření se Palác míru dočkal jako první památka zařazení mezi Evropské dědictví, kam ho zařadila Evropská komise. Tím potvrdila vznik budovy a hlavně v ní sídlících institucí za nejdůležitější milník v budování dnešní Evropy.

Před vstupem do zahrady Paláce míru se po pravé straně nachází World peace flame (Světový plamen míru). Obdobný památník se stejným jménem se nachází i v japonské Hirošimě. Jedná se o věčný plamen, který má evokovat plamen vzpomínek.

Po levé straně se nachází Návštěvnické centrum Paláce míru. Je otevřeno od středy do neděle od 12 do 17 hodin. Vstup je zdarma a na výstavě se seznámíte s budováním paláce a s institucemi zde sídlícími. Pokud budete mít velké štěstí, podíváte se i na prohlídku paláce s průvodcem. Prohlídky se však konají zřídka a jen pár dní v roce. Vstupné na prohlídku činí 15 €. Prohlídku palácové zahrady můžete absolvovat po předchozí domluvě. Ale vězte, že prohlídka probíhá pouze v nizozemštině.

Že je Haag městem s mezinárodním přesahem, je již patrné. Ale k výčtu mezinárodních organizací, které zde sídlí, patří i Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní soud, Europol a Eurojust.

Modely staveb v Madurodam

Pokud byste se chtěli zabavit modely významných a typických staveb z celého Nizozemí, určitě navštivte Madurodam. Na ploše 18000 m2 se nachází výše zmíněné stavby v měřítku 1:25. Zastoupena tu jsou města: Amsterodam, Rotterdam, Haag a Utrecht. Loni 2. července park oslavil sedmdesáté výročí založení.

Doprava v Haagu

Haag je třetím největším městem Nizozemska a má širokou tramvajovou síť. Tramvaje zajíždějí i do okolních měst a obcí, které s Haagem tvoří jednu aglomeraci. Mezi hlavním nádražím a Binnenhofem se nachází tramvajový tunel. Zajímavostí je i to, že některými domy tramvaje projíždějí. Po městě je možné se dopravovat i městskými autobusy, ale jak je v Nizozemsku běžné, nejrozšířenější je jízda na kolech. Po středu města a zmíněných památkách je možné se pohybovat i pěšky. Za zmínku stojí, že Haag je největším přímořským městem království a z centra na pláži jste za 15 minut.

Praktické informace na závěr...

Jedná se o klasické zelené evropské město, kde hlad a žízeň pohodlně zaženete v některé z mnoha restaurací. Platí se tu v eurech, ale platební karty jsou široce rozšířené. Nizozemština je sice úřední jazyk, ale bez problémů zde pochodíte s angličtinou i němčinou. A jak se dostat nejrychleji do Haagu? Z Prahy do Amsterodamu to letadlem trvá přibližně hodinu a půl a z Amsterodamu v Haagu jste vlakem pohodlně za několik minut.

Přečtěte si také článek o Eurovíkendu v Amsterodamu.