Jaro střídá zimu a je čas opět někam vyrazit. A když už začínají být teploty příjemné, můžeme si dopřát cestu na sever. Tentokrát jsem vybral severskou metropoli, která se rozkládá na 14 ostrovech a je partnerským městem Prahy. Mnozí už správně tuší, že dnešní řádky se budou věnovat hlavnímu městu Švédského království – Stockholmu.
Severské metropole mě lákaly již od začátku devadesátých let minulého století. Snil jsem o lodním zájezdu, kdy navštívím Kodaň, Oslo, Helsinky i zmíněný Stockholm. A třebaže se mi poštěstilo zmíněná hlavní města navštívit, tak na organizovaném lodním zájezdu jsem tam nikdy nebyl. Do Stockholmu přijíždím ze švédského města Göteborgu, které se nachází poblíž pobřeží Severního moře na západě království. Jízda autobusem přes celou šíři Švédska je pohodlná a rychlá, neboť většinu trasy jedeme po kvalitní dálnici.
Příjezd do Stockholmu
Příjezd do hlavního města je citelnou změnou, neboť cestou vidím spíše liduprázdnou, avšak zemědělsky využívanou krajinu, kde se pole střídají s loukami, na kterých se pasou krávy, koně a ovce. Stockholm je však rušnou pulzující metropolí. Autobus se proplétá do samého středu města a zastavuje ve stanici Stockholm Centralen. To je místo, kde je velké železniční nádraží, autobusové nádraží i přestupní bod na městskou dopravu, zvláště pak na tři trasy stockholmského metra.
Po pěti hodinové jízdě jsem konečně tu. Je ráno a čerstvé povětří mě rychle probouzí a chtě, nechtě, musím z vyhřátého autobusu ven. První kroky mě vedou do nádraží, kde je možnost dobře a vydatně posnídat. Sice je všude cítit opojná vůně kávy, ale já jsem čajomilec a naštěstí mám na výběr. Dopřávám si skvělou snídani a zjišťuji, že předchozí praxe v kuchyni jednoho švédského nábytkářského řetězce mě připravila na severskou kombinaci chutí.
Sluníčko se snaží rozehřát chladný severský vzduch a daří se mu to. Po hodince v bistru a nezbytné návštěvě informačního centra se konečně pouštím do ruchu velkoměsta. Stockholm je co do počtu obyvatel srovnatelný s Prahou. Třebaže má Stockholm skvělou veřejnou dopravu, volím prohlídku města pěšky. Za prvé se nemusím tísnit a za druhé se po dlouhé jízdě a sezení pořádně protáhnu. Naštěstí vítr téměř nevane a já se můžu oddávat záplavě slunečných paprsků.
Benátky severu
Stockholmu se také říká Benátky severu. Je vidět, že italské Benátky inspirují. Již jsem se mnohokráte setkal s tím, že některá města jsou k Benátkám přirovnávána. A Stockholm není výjimkou. A když se tak procházím městem, není chvíle, kdy bych nenarazil na vodní plochu. Baltské moře je sice vzdálené asi 30 kilometrů, ale Stockholm se nachází u ústí jezera Mälaren.
14 stockholmských ostrovů je propojenou velkou řadou mostů. Nejrušnější je asi ten, který přivádí a odvádí dopravu z centrálního nádraží a jmenuje se příznačně Centralbron. Ten si ale kvůli dopravě nevybírám a volím vedlejší most Vasabron. Z něj můžu obdivovat nádhernou budovu švédského parlamentu – Riksdag. Ta se nachází na ostrově Helgeandsholmen a zabírá přesně polovinu ostrova. V druhé polovině se nacházejí parky a v jednom z nich sídlí Muzeum středověkého Stockholmu. Zpět ale k budově parlamentu. Její půlkruhový půdorys doplněný čtvercovým půdorysem je snadno poznatelný a nezaměnitelný. Však také vévodí většině pohlednic, které jsem v informačním centru zakoupil.
Švédská královská rodina
Vasabron mě však převedl přes vodu na hlavní ostrov Stadsholmen. Zde se nachází největší část městské čtvrti Gamla stan. A podle archeologických výzkumů se právě zde nachází původní Stockholm, který se pak v průběhu staletí rozrostl i na další ostrovy a pevninu. Míjím Šlechtický dům (někde se uvádí Rytířský dům) a dostávám se ke královskému Stockholmskému paláci. Pohled od východního nábřeží je impozantní neboť dopolední slunce krásně palác nasvěcuje.
V paláci však nesídlí hlava státu, v současnosti je to král Karel XVI. Gustav. Na trůnu sedí již úctyhodných 50 let. Jistou kuriozitou je i to, že na trůn převzal po svém dědečkovi. Otec současného krále zahynul při leteckém neštěstí. Panovník se o smrti svého otce dozvěděl až v jeho sedmi letech, přičemž tragédie se stala, když mu bylo devět měsíců. Další kuriozitou je to, že po roce vlády vstoupila v platnost nová švédská ústava, která ukládá panovníkovi výlučně reprezentativní ceremoniální funkce. A do třetice. Švédsko jako první stát západoevropské kultury přijal zákon o absolutní primogenituře, čímž následnictví trůnu přešlo z korunního prince Karla Filipa na prvorozenou teď už korunní princeznu Viktorii Švédskou.
Muzea Stockholmského paláce
Ve zdech paláce je řada veřejnosti přístupných prostor. První mé kroky vedou do Muzea starožitností Gustava III. Jedná se o jedno z nejstarších muzeí v Evropě. Poprvé své prostory otevřelo veřejnosti již v roce 1794. V muzeu je vystavena celá řada soch, které Gustav III. za svého života zakoupil. Popravdě napsáno, muzeum mě trochu nudilo a hlavně v něm nebylo teplo. Jedinou výhodou, kterou jsem v návštěvě muzea spatřil, byl výhled.
Poté, co jsem se venku trochu ohřál, zamířil jsem do Klenotnice. Ta se nachází přímo pod Trůnním sálem. Prohlídka nezklamala, neboť jsem spatřil švédské odznaky moci – meč a koruna Gustava Vasy, jablko a žezlo Erika XIV.
Dalším přístupným muzeem je Muzeum Tří korun, které se věnuje historii stejnojmenného hradu. Všichni zřejmě víme, že tři modré koruny na žlutém podkladu symbolizují Švédsko a korespondují tak s barvou státní vlajky.
Nejvíce však táhnou návštěvníky paláce Královské apartmány, které si můžete prohlédnout s průvodcem. Na výběr je ze dvou jazykových mutací: švédština a angličtina. Dopoledne v paláci mi krásně uběhlo a já před polednem vycházím ven.
Královská garda a ABBA
V západní části slyším víření bubnů, zvědavost mi nedá a já sleduji výměnu královské gardy. Zřejmě jsem natrefil na nějaký významný den, neboť střídání probíhá s plnou parádou a vyhrává k tomu královský vojenský orchestr. A najednou si uvědomuji, že je mi hudba silně povědomá a rezonuje ve mně. To už však se mi skládají úvodní takty do známé písně Dancing Queen od světově známé švédské skupiny ABBA. Slavnostní ceremoniál trvá asi hodinu a já jsem mile překvapený, že tu není tolik turistů a můžu si tu vojenskou parádu vychutnat naprosto v klidu a v celé její kráse.
Masové kuličky a smažený sýr
Po tomto dech beroucím zážitku se jen tak toulám uličkami Gamla stanu. V dobře vypadající restauraci si dopřeji chutný oběd v podobě tolik oblíbených masových kuliček. Vzpomínám přitom, jak jsem si v Göteborgu v restauraci Praha mohl dát klasickou svíčkovou, nebo Švédy velmi oblíbené masové kuličky se smaženým sýrem. Smažený sýr Švédové neznali, ale podle šéfkuchaře zmíněné restaurace mu rychle přišli na chuť, ale klasicky s tatarkou a hranolky jim nechutnal. Zato kombinace s masovými kuličkami z něj dělá nejvíce objednávané jídlo. Já se však musím spokojit s tradiční kombinací hranolků a brusinek.
Radnice a zvonice
Po obědě se vracím přes ostrov, na kterém se nachází švédský parlament. Mířím na další ostrov, kterým je Kungsholmen. V nejzápadnějším cípu se nachází Stockholmská radnice. Ta je známá především tím, že se zde předávají Nobelovy ceny. Já však využívám toho, že je součástí radnice zvonice, na kterou se dá vystoupat. V odpoledním slunci se oddávám oddychu a shlížím z výšky na město pode mnou. Tipuji, že se nacházím nějakých 100 metrů nad úrovní města. Je tu klid a vůbec se mi nechce dolů. Tak tu sedím, píšu pohlednice a vstřebávám dnešní den, který byl pro mne velmi bohatým.
Stockholm z lodi
Druhý den mi zbývá jen pár hodin do odjezdu autobusu, tak se rozhodnu, že si užiji město z vodní hladiny. K tomu se dá využít mnoho přívozů, které spojují jednotlivé části města. Mě však už čas velí, vypravit se dál. Ale stejně jako v případě norského Osla, tak i sem se musím vrátit a prohlédnout si další muzea a pamětihodnosti této severské metropole.
Pár postřehů na závěr
Švédsko je součástí Evropské unie, takže k návštěvě potřebujete pouze doklad totožnosti, buď občanský průkaz, nebo cestovní pas. Všude se bez problému domluvíte anglicky, pokud nevládnete švédštinou. Eura můžete nechat doma, neboť zde se ještě platí korunami, a to švédskými. Ceny tu jsou vyšší, ale s tím na severu Evropy musíte prostě počítat. Najíst a napít se není ve Stockholmu problém a vybere si každý. A jak jsem psal, můžete se na švédské chutě naladit i v České republice v jedné z prodejen IKEA. I přespání si můžete zvolit podle svých finančních možností. Do Stockholmu se pohodlně dostanete letecky, popřípadě lodí, ale „suchou pneumatikou“ i osobním autem.
Přečtěte si také o hlavním městě sousedního Norska - Oslu.