Často se nás při parkování ptáte, jaké to je provozovat parkoviště, co vlastně děláme a jestli to není nuda.
Realitu vám prozradíme v dnešním článku a odpovědích na vaše dotazy. A nuda to rozhodně není :-)
Kolik vás je?
Naše firma je rodinná. O naše parkoviště se starám já, Dana, s manželem Slávkem a to už od roku 2008. Potkáte nás tu celoročně, občas s výpomocí našich dcer. V hlavní sezoně, která trvá od května do září, je tu pak takový frmol, že nám pomáhá celá rodina a přátelé i brigádnici - někdy nás je i 8 a jezdíme všemi třemi auty naráz. Aby vše fungovalo jako švýcarské hodinky tak to dá skutečně zabrat :-)
Jak jezdíte na letiště?
Na letiště běžně převážíme menší i větší rodiny se spoustou zavazadel. Často vozíme kočárky, kola, golfové bagy nebo potápěčskou výstroj a další.
Střídáme se s manželem a při větším provozu i s rodinou a někdy držíme službu a jezdíme ve třech autech zároveň. Důležitá je koordinace, protože zákazníci nejezdí přesně na smluvený čas a ani letadla nepřilétají přesně na čas a odbavení kufrů po příletu někdy trvá půl hodiny a jindy třeba hodinu. Samozřejmě je těžké odhadnout, kdy k nám přesně přijedete, hlavně když jedete z dálky.
Když nestíháte a jste v časové nouzi, tak zachraňujeme vaše odlety, tím že přebíráme vaše auto na letišti, abyste svou vysněnou dovolenou stihli.
Dát těmto věcem řád je občas hodně těžké a hektické. Každý z nás musí vědět co přesně ve kterou chvíli udělat. Občas je to tu jako na velitelské ústředně a velím: „Let z Londýna už přistál, vyzvedni tuhle rodinu, zpět vezmi tu paní s dětmi a vezmi si dětské autosedačky a já zatím odbavím pána z Ostravy a ty nás jisti protože paní Alena má zpoždění a přijede později - do odletu to bude mít jen hodinu!“
Co děláte pak?
Je to hodně různé. Buďto mám službu a jezdím nebo organizuji a jsem neustále na příjmu a vypomáhám, pokud přistává víc letadel najednou. Mezitím vyřizuji objednávky, odepisuji na emaily, vítám zákazníky, sepisuji informace a řeším všechno další, co je potřeba - třeba zapomenuté nebo ztracené klíče zákazníků, ztracené hračky, opravy aut (když se někomu něco na autě porouchá a bylo vše pořádku, až se vrátí z dovolené) nebo udržuji areál parkoviště. Krom toho přijímám objednávky na další naše služby třeba právě na mytí aut, řeším papírování, různé schůzky… Je toho dost, v největší sezoně sama nestíhám, takže z rodiny pomáhá, kdo může.
V sezoně se s mužem spíše míjíme, předáváme si vzkazy a píšeme si zprávy, když mají lety z jeho služby zpoždění. No a také si zamáváme, když se míjíme na dálnici :-)
A když se nic moc neděje?
Ono se pořád něco děje. Když ale zbude chvilka času, tak uklízím, sekám parkoviště, umyji naše auta anebo řeším marketing – zdravím do Pardubic :-) A pokud je času o trochu víc předám telefony a zavřu se před světem a píšu články o našem cestování nebo příběhy z parkování na náš blog. Velký dík patří také přátelům Honzovi a Daliborovi, kteří mi s články o cestování hodně pomáhají. A co potom? Jdu třeba zase vystřídat směnu. Večer nechybí kontrola příjezdů, změn příletů, emaily a řešení třeba zapomenutých daňových dokladů nebo dotazy po telefonu. A tak je to v podstatě stále dokola, den za dnem - stále musíme být připravení my i naše auta kdykoliv vyjet.
Také se někdy stane, že kouknu do diáře a řeknu: „Jé, zítra brzy ráno nevstávám, co kdybychom si pustili nějaký film?“ Ozve se: „Tak jo.“ A za několik minut zadrnčí telefon a je objednávka s příjezdem ve čtyři ráno. A jak je to dál asi už tušíte. Jdu se raději vyspat a brzy ráno vás u nás s úsměvem přivítám.
Máte vůbec někdy volno?
Jsme tu pro vás od pondělí do neděle, 24 hodin denně, ve dne i v noci i o vánočních svátcích nebo Silvestru. Takže když nějaké volno je, není ho mnoho. Jsou to maximálně hodiny, ne víc.
A když je té práce přespříliš, ráda uteču do přírody na procházku s našimi psími kamarádkami, zajdu za naší kočičí tlupou nebo relaxuji prací na zahrádce. Občas mne dcery na chvilku „ukradnou“ a zajedeme si třeba na procházku na Okoř nebo si ráda přečtu zajímavou knihu. Ale toho času je hodně málo a jsou to chvíle vzácné a o to víc si jich vážím. U televize mne rozhodně nenajdete!
Také milujeme cestování a tak si ho sami nenecháme utéct a alespoň jednou ročně prcháme za poznáním, odpočinkem a dobrodružstvím.
Žádné obavy parkoviště se nezavírá a funguje normálně dál. A je fajn si od práce alespoň občas odpočinout a dobít baterky.
Baví vás tahle práce?
Ano není to vždy jednoduché. Práce s lidmi je náročná a leckdy vyčerpávající. Kdo vyzkoušel, jistě ví, o čem mluvím.
Díky naší práci, jsme poznali spoustu milých lidí z různých míst a oborů, mediálně známých i méně známých, na které se vždy těšíme. Bohužel i takové a to nás mrzí, že ačkoliv odvedeme svoji službu perfektně, čekají na příležitost jak nás ošidit.
I přes to všechno nás tahle práce s lidmi a provozováním parkoviště baví a doufám, že ještě dlouho bavit bude :-)
Co vás na téhle práci vlastně baví?
Baví nás nejenom jezdit, ale hlavně pomáhat lidem. Leckdy si také vyměňujeme své zážitky z cest. S těmi stálými, co je u nás a u nich v rodině nového. Občas mi i někteří vozí dárky ze svých cest, třeba přívěsek z Egypta proti uhranutí, Eiffelovku na klíče z Paříže, kamínky a mušličky z pláží, magnetku na ledničku nebo také víno z vlastní vinice. Velice si toho vážím a všem moc děkuji.
Jsme nejen parkoviště, ale i taková „velká rodina“ a také se ke svým zákazníkům tak chováme. Zní to možná zvláštně, ale opravdu to tak je. Děláme tak i věci, které nejsou v naší službě zahrnuté a v podstatě bychom je ani dělat nemuseli.
Záleží nám na tom, aby naše parkoviště nebylo jen přestupní stanice před dovolenou a po dovolené, ale také byla jakýmsi "přístavem" pro lidi, aby mohli v klidu cestovat a nemuseli se strachovat o to, co bude, až se z dovolené vrátí.
Dana
Protože při ježdění na letiště zažíváme různá dobrodružství, píši pro Vás o nich články. Přečtěte si jeden z nich...