I když je město Lisabon kvůli katastrofálnímu zemětřesení v 18. století vlastně jedno z nejmladších hlavních měst v Evropě, neznamená to, že nemá žádnou historii. Nenajdete tu sice spoustu starobylých památek jako v jiných evropských metropolích, ale jeho architektura je přesto úžasná. Velkým lákadlem je nedávno otevřený komplex El Maat. Jde o výjimečný projekt britské architekty Amandy Levede. V prostorách této unikátní stavby najdete muzeum umění, architektury a technologií, kde je důmyslně využit odraz vodní hladiny přes skleněné dlaždice, kterých je na budově přibližně 15 tisíc.
Město se však pyšní mnoha dalšími pozoruhodnostmi, svým osobitým půvabem a v neposlední řadě příjemně uvolněnou atmosférou. V informačním centru vás velmi ochotně nasměrují na několik prohlídkových okruhů městem. A tak, než vás pohltí noční život starého Lisabonu, můžete vyrazit za poznáním. Co by vám určitě nemělo v Lisabonu ujít, je nejtypičtější lisabonská specialita – azulejos.
Azulejos - to je Lisabon
Jestli je totiž něco typicky lisabonské, jsou to malované dlaždice azulejos. Najdeme je všude a mají opravdu dlouhou tradici. Keramické dlaždice, které mají zpravidla čtvercový tvar a jednobarevnou malbu, bývají poskládané do obrazů nebo mozaik a zdobí domy, dvory, interiéry i veřejné prostory. Název prý pochází z arabského „al zulayj“ a jejich původ je kdesi v Persii. Na Pyrenejský poloostrov tuto tradici přinesli arabové a původně byla centrem jejich výroby Granada. Postupem času se však tato tradice přesouvala, až skončila v Portugalsku, kde se z ní stal národní symbol.
Malované keramické dlaždice najdete po celém arabském světě a samozřejmě i ve španělské Andalusii. Ale ty lisabonské jsou zkrátka lisabonské. Pojďme se tedy vypravit za azulejos - protože azulejos, to je Lisabon.
Portugalské národní muzeum dlaždic
Cestu za keramickými skvosty Lisabonu můžete začít v muzeu dlaždic Museu Nacional du Azulejo, sídlícím na ulici Rua de Madre Deus, nedaleko vlakového nádraží. Nejbližší stanice metra je Santa Apolonia.
Za obyčejný vstup zaplatíte 5 euro, což rozhodně nebudou vyhozené peníze. Dozvíte se něco o historii a významu maleb i něco o jejich výrobě. Muzeum se nevěnuje jen portugalským azulejos, ale uvidíte zde také perské, arabské nebo andaluské. Vystaveno je tu spoustu skvostů, mezi nimiž najdete i zrestaurované dlaždice staré několik staletí.
Zkrátka návštěva muzea vás připraví na putování za lisabonskými azulejos znamenitě. Budete vědět čeho si všímat i co neopomenout a rozhodně vás přiměje podlehnout kráse tohoto umění.
Alfama – doušek lisabonské tradice
Asi nejtradičnější lisabonskou čtvrtí je Alfama. Od muzea se tam dostanete cestou zpět ke stanici metra Santa Apolonia a vydáte se do úzkých uliček, kde spatříte pravou lisabonskou architekturu. A k té patří samozřejmě i azulejos.
Mnoho domů má na dlaždicích vymalovaného svého patrona s orámováním vesměs ve žlutém nebo červeném až růžovém odstínu. To jsou totiž typické barvy lisabonských dlaždic. Občas narazíte i na překrásně zdobené portály nebo lemovaná okna.
Nádherné dlaždice se nacházejí v interiéru paláce Belmonte. Jde o kolekce pocházející z 18. století a najdeme zde desítky tisíc dlaždic. Dnes je tento palác luxusním hotelem a jeho vstupní halu zdobí na 30.000 překrásných azulejos.
Další objekt, který by vám ve vaší pouti za lisabonskými dlaždicemi neměl ujít, je dům na ulici Rua de Trindade. Jde o dílo z konce 19. století a znázorňuje alegorické postavy, mezi kterými je například voda, země, vědění apod. Hvězda s okem, která bdí nad celou kolekcí, má prý symbolizovat samotného stvořitele.
Azulejos nad městem i v podzemí
Keramické dlaždice zdobí v Lisabonu nejen domy a jejich interiéry, ale také veřejný prostor. Když si vycvičíte oko, najdete je téměř na každém kroku.
Jeden z nejpůsobivějších výjevů ve veřejném prostoru je vyobrazení Lisabonu před ničivým zemětřesením. Nachází se na místě kostela Svaté Lucie, který zmíněné zemětřesení nepřežil, ale tento unikátní reliéf se jako zázrakem dochoval. Miradouro de Santa Luzia, kde lze tento unikát spatřit, je navíc jedním z nejkrásnějších vyhlídkových míst Lisabonu.
Za azulejos se můžete vydat i do lisabonského podzemí. Malovanými keramickými dlaždicemi jsou vyzdobené i některé stanice lisabonského metra. Nejde sice o historická díla, ale o tvorbu současných mistrů tohoto umění. To však na jejich působivosti rozhodně neubírá. Za zhlédnutí stojí zejména vestibuly stanic La estacion de Oriente, Saldanha či Cabo Ruivo.
Pokud se do azulejos zamilujete
Do keramické krásy azulejos je snadné se zamilovat, a pokud zatoužíte mít alespoň něco z této krásy doma, navštivte dům tohoto řemesla na Rua do Alecrim. V nádherném historickém domě z 18. století je možné zakoupit ručně dělané azulejos, které vytvořili mistři tohoto řemesla za použití původních materiálů i tradiční technologie. Pravdou je, že budete muset sáhnout trochu hlouběji do kapsy, ale zato budete mít doma pravý originál.
Ještě upozornění na závěr. Nekupujte historické azulejos na trhu Feria Popular da Ladra. Narazíte tam sice na autentické dlaždice staré i více jak sto let, nicméně tato díla pocházejí většinou z rabování či jiné trestné činnosti a můžete se snadno dostat do problémů. Mimo to podporujete ničení kulturního bohatství této země, protože takovéto „dobývání“ jednotlivých dlaždic většinou znamená nenávratné škody na zbytku kolekce.
