Kuba je také často nazývána perlou Karibiku. Je to nádherné místo ať už pro milovníky historie, divukrásné přírody, nebo nádherných pláží s bílým jemným pískem a teplým mořem, které vás zvou do svých vln, nebo vyzývají k lenošení i procházkám podél moře. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na milovníky kubánských doutníků či míchaných drinků se světoznámým rumem, se kterým zde opravdu nešetří. Tak i tito gurmánští cestovatelé si přijdou opravdu na své. Nezanedbatelné také je, že Kuba je pro cestovatele bezpečná a přívětivá a Kubánci jsou příjemní a milí lidé.
Ani se nedivím známému mořeplavci Kryštofu Kolumbovi, který byl Kubou také okouzlen.
A ty úžasná stará auta, nádherná, opečovávaná a různých pestrých barev. Opravdu přesně tak jak znáte z fotografií o Kubě. Neodmyslitelně ke Kubě patří.
Kdo pro vás článek napsal?
I když po většinu roku jsem na “druhé straně“ a pomáhám vám stíhat vaše odlety, také já miluji cestování. Při cestě na letiště se mne také leckdy ptáte, kdy že odlétám na dovču já? Většinou odpovídám: Zlobila jsem a tak smím zatím jen před halu :-) Přečtěte si o nás více.
Ale vězte, že občas také já velice ráda nazouvám toulavé boty a odlétám za poznáním a dobrodružstvím. Samozřejmě mám také své cestovatelské sny, ale nemám šanci plánovat hodně měsíců dopředu a tak se mi Kuba „připletla“ tak nějak do cesty zcela náhodou. O to víc mne překvapila a okouzlila :-)
Pojďme se tedy blíže seznámit s nádherným "zeleným" karibským ostrovem Kubou.
Co stojí za to navštívit na Kubě
Trinidad
Byla by velká škoda minout toto město, které jsem já málem nenavštívila. Trinidad je úchvatné historické a barevné městečko, jakoby z pohádky, kde na vás z každého rohu dýchá historie. Ať už to jsou starobylé stavby koloniálního stylu v pestrých barvách se zdobenými průčelími s ozdobným kováním nebo úzké uličky dlážděné valouny. Vyzařují poklidnou atmosféru a pohodu a to i přesto, že zde bývá docela rušno a spousta turistů. Některé uličky jsou plné stánkařů se svými vlastnoručně vyráběnými výrobky.
Pokud uvažujete o nákupu dárků pro své přátele, pak právě zde jsou příznivější ceny než na jiných místech jako třeba v Havaně. Náměstí Plaza Meior, které rozhodně neminete, je to takový orientační středobod Trinidadu. Jsou zde i sochy psů vyjadřující práci otroků na plantážích cukrové třtiny. Historické centrum Trinidadu je na seznamu UNESCO. Kdybych měla toto městečko přirovnat k některému z českých historických měst pak možná k Telči nebo Českému Krumlovu.
Také doporučuji navštívit některou z blízkých taveren či kaváren. Objednat si domácí Piňakoládu, Mojito nebo Cuba libre či kávu, poslechnout si příjemnou hudbu nebo si i zatančit s tanečníky salsu, to je již zcela na vaší volbě. Ale zcela jistě, tak jako u mne zanechá ve vás tato klidná atmosféra Trinidadu, nádherné vzpomínky na krásné místo a pohodu.
Stará Havana
Havana se dělí na starou a novou Havanu. Já navštívila tu starou, lákala mne víc.
Nadchne snad každého, kdo miluje historii. Vždyť kdo by byl na Kubě a nenavštívil Havanu, jako by na Kubě ani nebyl. A víte, že Havana nebyla vždy hlavním městem Kuby? Až španělský guvernér ostrova rozhodl o přestěhování hlavního města ze Santiaga De Cuba do Havany.
Jako první váš pohled upoutá kolosální opevnění starého města Havany a mne také přístav. Právě zde kotvily dvě obrovské Korejské lodě. Zástup skládající se ze školáků a náhodně procházejících se řadili, jak se později ukázalo na prohlídku těchto lodí.
Hlavní třídou v Havaně po nábřeží je Malecón. Dále pokračuje starou Havanou také nazývanou Habana vieja směrem ke Kapitolu, jenž se právě opravuje, ale nebojte, uvidíte ho a dá se dobře prohlédnout. Co mne překvapilo, je stav některých starých honosných koloniálních domů. V době své největší slávy museli být tyto stavby opravdu okouzlující. Teď drží už jen silou vůle a některé z nich jsou již bohužel nenávratně ztraceni. Ale i zde je vidět snaha o záchranu některých staveb, hlavně těch, které jsou pod ochranou UNESCO.
Tržiště na nábřeží Malecón je neuvěřitelně pestré. Obrazy kubánských naivních malířů, hýřící všemi barvami, zachycují zejména typické symboly Kuby - Capitol, La Bodeguita, americké automobily, skotačící černošky a hlavně Che Guevara, ale také všudypřítomné vlajky Kuby, které jsou také velmi často využívaným motivem.
Slavného kubánského národního hrdinu Che, potkáte na obrazech, zdech domů, plakátech, ale také na tričkách, čepicích i na taškách doslova na každém kroku. Je zajímavé, že plakáty nebo fotografie Fidela Castra zde potkáte jen velice sporadicky a většinou jen takové, kde mu dělá společnost právě Che.
Náměstí Revoluce
Plaza de la Revolución (Náměstí revoluce) je jedním z největších na Kubě, možná ho znáte z přenosů nebo zpravodajství v televizi. Právě zde se konají demonstrace a obrovské politické manifestace. Na náměstí se nachází památník José Martího, který má 142 metrů do výšky, ve 129 metrech najdete rozhlednu. V podstavci sochy u jeho paty se nachází muzeum.
Právě od této sochy José Martího promlouval Fidel Castro k davu a pronášel své až sedmihodinové projevy. Budovy okolo Náměstí Revoluce jsou většinou z padesátých let, z doby režimu diktátora Batisty. Dnes se v nich nachází ministerstva, sídlo velitelství armády nebo Národní knihovna.
Muzeum revoluce
V bývalém Prezidentském paláci z roku 1920, se v dnešní době nachází Muzeum revoluce (Museo de la Revolución). V parku před muzeem jsou umístěna letadla, rakety, tanky a obrněné vozy, připomínající invazi v Zátoce sviní. Je zde také umístěná známá jachta Granma, na které v roce 1956 připlul na Kubu Fidel Castro s 81 partyzány. V duchu si říkám jak je možné, že se tam tolik lidí vešlo a loď mohla plout…. Jako jediná je umístěna přímo v přilehlé prosklené budově. No, někde proudí poutníci ke svatým místům a na Kubě je to právě tohle místo a "posvátná" jachta.
Mafie na Kubě
Mafie na Kubě byla v období prohibice v USA. Přímo na nábřeží Malecón na vyvýšenině se hrdě tyčí veliký hotel Nacional, který patřil americké mafii a kde spřádali plány o pašování rumu z Kuby do Ameriky. Nejvíce známým jménem je Al Capone, který měl i svou soukromou rezidenční vilu na Varaderu. Dnes se v tomto hotelu konají kabaretní představení „Le Parisien.“
Havana mne také velice překvapila množstvím jezdeckých soch a také krásných udržovaných parků se sochami a lavičkami na každém kroku. Mnohá evropská města by se v tomto mohla přiučit.
Trávu sekali jednoduchými sekačkami, na tom není nic divného, ale okraje u chodníků zarovnávali mačetou :-) Jejich zručnost a přesnost mne fascinovala. No možná potomci přivezených otroků, kteří byli nuceni pracovat na třtinových plantážích. Všude čisto, žádné odpadky ani pohozené plasty, známé výjevy třeba některých evropských měst, i když nevidíte, že by někdo někde uklízel nebo zametal.
Další památky v Havaně
Kapitol (Capitolio) byl postaven v roce 1929 a je to úžasná stavba. Jistě vám neunikne podoba s Bílým domem ve Washingtonu, je totiž jeho kopií. Nyní je tato budova využívána ministerstvem vědy a životního prostředí a jmenuje se Capitol, La Bodeguita.
Další významnou památku představuje Velké divadlo (Gran Teatro), které bylo postaveno v roce 1837 a zdobí jej bohatá fasáda se sochami a štukovými reliéfy. V současné době je to také sídlo proslaveného kubánského baletu.
Na Kubě pobýval i Ernest Hemingway
Ten kdo miluje knihy od Ernesta Hemingway určitě neopomene navštívit hotel Ambos Mundos, natřený sytě růžovou barvou, kde právě tento známý spisovatel pobýval. Zdi hotelu zdobí spoustu fotografií s tímto světoznámým spisovatelem. Pobýval v hotelu s číslem pokoje 511. Psal zde větší část svých románů „Komu zvoní hrana“ a „Ostrovy v proudu.“ Ale já od tohoto autora miluji knihu Stařec a moře, úžasná kniha o odhodlání a přátelství.
Co jsem se až na Kubě dozvěděla, že Ernest Hemingway tuto knihu psal po přesídlení do blízké vesničky Cojimar, kde žil se svou ženou a v těchto místech čerpal inspiraci právě pro tuto knihu“Stařec a moře,“ která byla oceněna Nobelovou cenou. Bohužel zde už nebyl tak šťastný a krátce po opuštění vesničky se v roce 1961 zastřelil. Je to velmi smutný osud, nehledě na to, kolik nádherných knih by stihl ještě napsat.
Ze střechy hotelu Ambos Mundos se vám naskytne nádherný pohled na starou Havanu a je zde i možnost občerstvení anebo si odskočit.
Určitě navštivte známý bar, kam také chodíval Hemingway na své oblíbené Mojito. Je to bar El Floridita, dovede vás k němu opravdu každý.
K nejrušnějším náměstím staré Havany je Náměstí Katedrály (Plaza de la Catedral) s přenádhernou katedrálou Catedral de San Cristóbal. Dlouhou dobu tady byly uloženy rovněž ostatky Kryštofa Kolumba, než byly v roce 1898 převezeny do katedrály ve španělské Seville.
Určitě nevynechejte také jednu z nejznámějších restaurací La Bodeguita del Medio, do které zavítá prakticky každý významnější návštěvník Havany. Jejich fotografiemi, jsou zdobeny všechny místnosti. Oblíbeným hostem v této restauraci, býval také známý spisovatel Ernest Hemingway, který od roku 1930 Kubu pravidelně navštěvoval a v La Bodeguitě se vždy zastavoval na svou skleničku Mojita.
Na návštěvě krokodýlí farmy
Návštěva krokodýlí farmy na poloostrově Zapata byla zajímavá. Maličtí krokodýlci byli úžasní, ale ti obrovští, i když vypadali jako by spali, byli i tak bdělí, což ukázali při hozené návnadě. Z těch mi tedy přiznám se, běhal mráz po zádech.
V přírodě bych se s ním asi potkat nechtěla. Zajímavostí je jejich dlouhověkost. Dožívají se cca 100 let. Pohlavní zralosti dosahují v 8 - 10 letech a malí krokodýlci se líhnou z vajíček po cca 72 -118 dnech.
Jezero pokladů Laguna del Tesoro
Na poloostrově Zapata se nachází Jezero pokladů (Laguna del Tesoro), zabírá plochu 92 km2 a svoje pojmenování dostalo proto, že indiáni kmene Tajíno raději naházeli své poklady do vody, než by je vydali do rukou Španělům. Zde je jakýsi skanzen indiánské vesnice se sochami znázorňující jejich každodenní život.
Říká se, že se zde již malým miminkům dávala na obličej maska ze dřeva, která se nikdy nesundávala a měla zajistit to, aby byli všichni lidé stejného vzhledu. Do tohoto skanzenu vás doveze motorový člun.
Koupání s delfíny a katamarán
Pokud toužíte po koupání s delfíny nebo „ jen shlédnout představení“, na Kubě máte také příležitost.
Buďto přímo na Varaderu v delfináriu, což je dražší varianta, nebo si můžete udělat celodenní výlet katamaránem za koupáním s delfíny v Rancho Canggrejo, se zastávkou na šnorchlování a plavbou na nádherný ostrov Cayo Blanco i s koupáním v moři. Moře zde bylo klidné a hodně teplé a písek bílý a hodně jemný, konzistence napadá mne zvláštní přirovnání - hladké mouky :-)
Divoké pohoří Sierra Escanibray
V tomto
pohoří najdete nádhernou přírodu a spoustu pasoucího se dobytka. Pohoří
Escambray (Sierra del Escambray) je dlouhé 90 kilometrů a široké 40 kilometrů.
Nejvyšší vrchol Pico San Juan měří 1 150 metrů. V padesátých letech se
v tomto pohoří ukrýval Che Guevara s partyzány.
V lázních Topes de Collantes, kde jsme v bungalovech přespali a po snídani
jsme nasedli na náklaďáky značky ZL nebo také ZiIy a jeli po strmých a prudkých
silničkách pravidelně stoupajících a klesajících až k hranici národního
parku Guanayara, odkud již pokračujeme pěšky. To byla jízda... :-)
Bujnou zelenou vegetaci
tvoří především borovice, bambus a královské palmy, mezi nimiž se občas objeví
falešné orchideje a pravé mandarinky či pomeranče a také plantáž kávovníků
s divokými kanami i tilanciemi. Všemu se tu velice dobře daří, rostou velmi
bujně a tyto rostliny dosahují obrovských rozměrů a výšek, jako třeba bambus,
ze kterého se zde vyrábí také nábytek.
Na stráních volně roste káva arabica, která zde právě dozrává. Na Kubě se pěstuje
celkem 29 druhů kávy odrůdy arabica, která je ta nejkvalitnější. Nezapomeňte si ji přivézt. Nejen
nádherně voní ale i chutná :-)
Procházíme po vyznačené stezce, kocháme se nádhernou přírodou národního parku a
potkáváme cestou několik menších i větších vodopádů a také se koupeme
v jezírku s vodopádem.
Památník Ce Guevary v Santa Clare
Sem bych asi sama nezavítala. Na Kubě je tolik nádherných míst….
Pršelo jako z konve a tak ani vlastně nevím, jak tento památník vypadá z venku. Vevnitř je část pietní a část s památkou na Che Guevaru. Je to sbírka osobních věcí, zbraní a fotografií. Co jsem dříve nevěděla? Že Che nebyl Kubánec ale Argentinec a byl lékař a to zubař. S Fidelem Castrem se seznámili právě tak, že se staral o jeho zdraví. Che byl velice vzdělaný, rád fotil a cestoval. Přiznám se, že díky tomu, jak je zde prezentován, tak si ho neumím představit, jak běhá s astmatem, kterým trpěl, po horách a se zbraní v ruce. Kromě jiného, například lékařského pláště, knih, rádia a jiných osobních věcí, je tu také vystavena i jeho osobní zbraň a je na ní štítek výrobce hádejte jaký? Ano, Zbrojovka Brno.
Co jsem také nevěděla je, že Castrova matka byla služka a otec bohatý majitel třtinových plantáží, ale také to, že Castro má právnické vzdělání. Novinkou pro mne bylo i zjištění o znárodnění tohoto rodinného majetku, což mu jeho rodina nemohla zapomenout.
Doprava na Kubě
Jezdí se zde vpravo, což je pro nás příjemná zpráva. I pro Kubánce je doprava dosti složitá. Na Kubě se nejběžněji jezdí stopem, na kole, na mule s drožkou, ale také se cestuje autobusy ať už státními nebo soukromými. Autobusů je k dispozici ale stále žalostně málo a jejich stav je občas na pováženou.
Vlaková doprava je v havarijním stavu a je pomalá. Moc ji nevyužívají ani místní. Není zde pevně stanovený jízdní řád, jak známe my. Půl hodina i hodina čekání je v normě a my jsme po tři čtvrtě hodince čekání na autobus na Varaderu, mávli raději na taxi.
Pozor někde jezdí autobusy jen dvakrát denně.
Auto je pro běžné lidi na Kubě luxus, který si většina nemůže dovolit. Proto uvidíte na hlavních komunikacích stát velké množství lidí, kteří potřebují někam odvést.
Stopují a ti méně trpěliví mávají bankovkami, že vám rádi za svezení přispějí. Na velkých křižovatkách i výpadovkách u měst také funguje jakýsi dohazovač v hnědé uniformě, který si vše pečlivě zapíše a zájemci o svezení zastaví státní autobus (mají modré SPZ). Autobus musí zastavit, pokud je zde volné místo a jede stejnou trasou, pak toto volné místo mohou obsadit právě těmito zájemci o svezení.
Jsou zde také autopůjčovny, kde je možné si auto půjčit.
U Taxi je nutné vše si domluvit předem. Vyplatí se pro více lidí domluvit se a podělit se o náklady, aby se to vyplatilo. Jsou vstřícní, dovezou, ukážou vám zajímavosti, poradí nebo počkají, až si projdete město nebo prohlédnete památky. Pozor ale moc už nesmlouvat, nejste v Egyptě.
Jak je to na Kubě s časem?
Časový posun je 5 - 6 hodin dle našeho zimního nebo letního času.
Peníze a platební karty
Kubánské peso (CUP), španělsky Peso Cubano je oficiální kubánskou měnou. Používá se pro ně zkratka CUP a v obecné mluvě se označuje jako moneda nacional. Kubánské peso je určeno pro obyvatele země, mzdy jsou tedy vždy vypláceny v CUP. Za kubánská pesos se nakupují státem dotované potraviny a jiné výrobky.
Vedle kubánského pesa, oficiální měny země, ve kterých dostávají Kubánci své platy a kupují si za ně státem dotované potraviny, se dá na Kubě platit konvertibilním pesem. Od roku 2004 přestal na Kubě platit americký dolar a ten nahradil právě tato měna. Konvertibilní peso (CUC) má směnný kurz k americkému dolaru 1:1 a při výměně USD za CUC, je vybírán poplatek ve výši 10 %. Oproti tomu euro můžete za kubánskou měnu vyměnit bez problémů a bez poplatků. Konvertibilní peso používají téměř výhradně turisté.
Není problém vyměnit menší částky i na recepcích hotelů, v bankách, ve směnárnách (CADECA), ve velkých hotelech a na letišti. V Eurech můžete dokonce platit v letoviscích, jakými jsou např. Varadero, Cayo Coco, Cayo Largo, Holguín a Santa Lucía. Euro je tu uznáváno jako oficiální platidlo.
Mezi Kubou a USA panuje vzhledem k americkému obchodnímu embargu omezený platební styk. Cestovní šeky nebo kreditní karty by proto v žádném případě neměly pocházet od americké společnosti nebo být vystaveny americkou bankou. Kreditní karty American Express, Diners nebo také Citibank (dceřiná společnost americké firmy) zde mohou být odmítnuty. Právě tak nemusejí být jako platební prostředky akceptovány šekové karty EC nebo Maestro.
Jak se na Kubě domluvíte?
Nejsnadněji se domluvíte španělštinou. V obchodech, hotelech a místech pro turisty anglicky, francouzsky, německy ale také někde česky. Kubánci k nám také často cestovali za prací nebo u nás studovali. Mají tak k „Československu“ velice kladný vztah.
Důležité kontakty při cestování na Kubě
Důležité kontakty a telefonní čísla najdete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.
Vyřízení víza
Od roku 2000 potřebujete pro cestu na Kubu vízum. Vystaví vám ho Kubánská ambasáda nebo případně ho zakoupíte u své cestovky. Cena je různá od 600 - 1 000 Kč.
Pozor, není možné si vízum zakoupit až po příletu na Varaderu na letišti. Bez zakoupeného a vyplněného víza nebudete odbaveni a vpuštěni do letadla ani na letišti Václava Havla v Praze. Nenechte se ani uchlácholit slovy zaměstnance cestovky, který vám výslovně při předání víza v obálce řekne, že stačí vyplnit až na palubě letadla!
Není tomu opravdu tak, navíc pokud v rychlosti u odbavovací přepážky uděláte ve vyplnění formuláře nějakou chybu nebo posunete řádky či přepíšete číslo, neuznají vám to a poběžíte přes celou letištní halu znovu ke stánku cestovky, kde si znovu za cenu 950 Kč koupíte novou nevyplněnou kartičku pro vízum. Čím více spěcháte, tím více chyb. V té frontě před námi, u odbavení se to stalo nejméně 10 krát. Takže s předstihem a v klidu a vyplňujte hned :-)
Další důležitou věcí pro cestu na Kubu představuje cestovní pojištění. Od 1. 5. 2010 Kuba požaduje po všech cestujících platné cestovní pojištění pro krytí léčebných výloh po celou dobu pobytu.
Na co nezapomenout
Nezapomeňte si s sebou vzít adaptér na zásuvky, protože tu mají běžné napětí 110 V, i když většina hotelů už má 220 V. Zásuvky jsou, ale na dva ploché kolíky, tzv. amerického typu.
Kubánské zemědělství
Co se zde pěstuje?
Nejvíce úrodná je zde půda obsahující železo, která má červenou barvu. Najdete tu plantáže cukrové třtiny, tabák, hojně se vyskytující ovocné sady, pomerančové háje (plodí až 40 let), grepy, banány, kterých je zde mnoho druhů (i pro tepelné zpracování v kuchyni), kokosové palmy, rýže, fazole, sladké brambory, juka a mango.
A co se tu chová?
Hlavně v podhorské a horské oblasti skot, kozy, slepice téměř všude. I u hotelu nás ráno budil kohout :-)
Čeho je na Kubě nedostatek pro běžné Kubánce, to je téměř nedostupné, mléko, mléčné výrobky (mléka je málo a je drahé, jen pro děti).
Co mne upoutalo a napovědělo, v jaké zemi vlastně jsem. U silnice byla velká cedule a na ní bylo napsáno jméno zemědělského družstva V. I. Lenin. Kuba je neuvěřitelným místem obrovských kontrastů.
Voda a led
Dejte si pozor na kvalitu vody. To co místním nevadí, může být pro nás nepříjemný problém. Důležité doporučení je pít vodu jen balenou a používat ji i při čistění zubů. Pozor také na led v míchaných nápojích, raději se mu obloukem vyhněte. Nikdy nevíte z jakých zdrojů je. Zažívací obtíže by nestály za to.
Co si z Kuby nezapomenout přivézt
Tři suvenýry jsou pro Kubu příznačné. Vždyť kdo by dosud neslyšel o kubánském rumu, pravém kubánském doutníku, který prý krásné Kubánky balily na svých stehnech a což prý nikdy nebylo pravdou a také pravou kubánskou kávu odrůdy arabica, nádherná vůně a chuť.
Také můžete přátele potěšit výrobky z teaku, sošky, dřevěné krabičky a modely aut, obrázky, výrobky z kůže, vyšívané ubrusy a dečky (ale ty jsem zahlédla pouze v Trinidadu) potištěná trička se známými obrázky nádherných starých aut nebo také s všudypřítomným portrétem Guewary.
Pokud jste sběrateli mušlí a kamínků jako já, pak i toto si můžete v rozumné míře přivézt na památku :-)
Postřehy z Kuby
Kubánci jsou hodně chudí, ale při svých toulkách to moc nepoznáte. Jsou velice pestře a čistě oblečení, což vás v těchto chudých poměrech možná překvapí.
Možná vás zde překvapí i jiná auta obzvláště značky Peugeot, ty novější nebo také starší Fabie a Octavia i sotva pojízdné Moskviče.
Také v Havaně jsou úplně opuštěné a prázdné domy a třeba i jedna z bývalých továren na doutníky. Domy jsou dosti skromné, bydlí v nich mnohdy i dvě generace, některé mají i místo střechy pouze plachty.
Kubánci jsou velice družní, posedávají v hloučcích navečer u svých domů, povídají si nebo dosti často vidíte, jak opravují své auto, ti šťastnější, kteří ho mají.
Jsou vstřícní a rádi pomohou turistům, očekávají spropitné nebo menší dárek, třeba i propisku. Co je u nás běžné jim udělá velkou radost.
Hodně lidí pracuje v cizině, proto ty postávající hloučky lidí u bank. Smějí pracovat v zahraničí dva roky, poté musí práci přerušit a vrátit se zpět na skok na Kubu (stačí i na velice krátkou dobu) a poté zase smí odcestovat. Takto podporují své rodiny žijící na Kubě a také nejspíše touto cestou se sem dostává i různé zboží ze zahraničí, které se zde potom různě směňuje.
Také vás možná překvapí, že ačkoliv se říká, jak jsou Kubánci veselí a tančí salsu, ve skutečnosti tomu tak není. Hrají a tančí spíše jen pro turisty.
Mýdlo se zde vyrábí z agáve. Plantáže juky se již na výrobu lan a provazů, jako tomu bylo kdysi, nepoužívají.
Národním sportem je na Kubě baseball.
Typické kubánské jídlo je Congrí (rýže s barevnými fazolemi) konzistencí připomínající spíše hustší polévku.
Co říci o Kubě závěrem?
Je to nádherné místo, které stojí za to navštívit. Každý si tu může najít to své „ořechové“ a hlavně i v dnešní uspěchané době je tu klid a pohoda a co ocení určitě každý cestovatel nejvíce, tak je tu bezpečno.
Řečeno slovy mé dcery, když se mi na Kubu moc letět nechtělo: „Mami uvidíš, že se ti tam bude tak líbit, že se ani nebudeš chtít vrátit zpět.“ Jak to mohla vědět, bylo to přesně tak :-) Úžasná země, která rozhodně stojí za návštěvu.
Přečtěte si také příběh našeho parkování :-) nebo článek o Dovolené v Egyptě - Marse Alam.