Severní Makedonie, opomíjená země Evropy

Makedonie?

Oficiálně se používá označení Republika Makedonie. Ale je to sporný název. Řecko, soused Makedonie, bránil uznání nového státu na poli mezinárodním až do roku 1993, neboť Makedonie je název jednoho z řeckých krajů. Proto OSN přijalo Makedonii pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. To se však nikdy nikde neujalo. Naštěstí se v roce 1995 vztahy Makedonie a Řecka urovnaly.

Při rozpadu Jugoslávie se naštěstí této zemi vojenský konflikt vyhnul. Ale silná albánská menšina, špatná politika vůči menšinám a válka v Kosovu způsobily, že v zemi vzplanuly boje. Naštěstí je v této balkánské zemi klid a mír a práva všech jsou dodržována. Proto vám s klidným svědomím návštěvu této země, která nabízí cestovatelům všeho vrchovatě, můžu doporučit.

Nejkratší cesta do Makedonie

Do Makedonie se dostanete pohodlně letadlem, bohužel přímá linka v současné době není zavedena. Jeden přestup, ať už v Bělehradě, Lublani či Istanbulu se vydržet dá. Nebo můžete vyrazit po vlastní ose v automobilu. Pak doporučuji trasu přes Brno, Bratislavu, Bělehrad až do makedonského hlavního města Skopje. Je to ta nejkratší varianta. Pokud se nic vážného cestou nestane, měli byste tam být za půl dne.

Čím vás Makedonie zaujme?

Makedonie cestovatelům nabízí zajímavá města, trochu orientální exotiky, hory, čistou přírodu, řeky, jezera a moře. Moře vlastně ne, to Makedonie nemá, třebaže Ochridské jezero může moře připomínat, ale voda v něm je sladká.

V Makedonii se můžete toulat s krosnou na zádech po téměř nedotčených horách, které jsou spíše liduprázdné. Výborný tip pro ty, kteří mají rádi přírodu a potřebují si utřídit myšlenky a odpočinout si od věčného shonu a ruchu. Makedonii můžeme považovat za horskou zemi s hlubokými údolími.

Jak jsem se zmínil, Makedonie oplývá nádhernými jezery. Ta dvě největší jsou hraniční a nacházejí se na jihozápadě země. Menší a opomíjenější je jezero Prespanské, největší část leží v Makedonii, které se o ně dělí ještě s Řeckem a Albánií. A pak to povšechně známé, a to je již výše uvedené jezero Ochridské.

Turistickým centrem je město Ochrid, které je významné i z duchovního hlediska. Oplývá bohatou historií a je zapsané na seznamu památek UNESCO, a to již od roku 1980. Historie místa sahá do raných dob lidství, ale poprvé je místo zmiňované v antické literatuře. Nám je místo blízké tím, že se zde usídlili žáci slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje po vyhnání z Velké Moravy. Nejslavnějšími jsou světci Kliment Ochridský a Neum.

Ve městě samotném můžete narazit na památky antické, raně slovanské, byzantské i osmanské. Mix těchto kultur podtrhuje nádheru tohoto místa. A to nepíšu o západech slunce, kdy se ve zlatých vodách jezera odráží silueta města. Nad městem se tyčí rozsáhlá Samuelova pevnost, která za ten výšlap rozhodně stojí, neboť z ní jsou nádherné pohledy na město i jezero.

Nesmím zapomenout na duchovní odkaz. Ve městě samotném najdete řadu církevních památek ve formě kaplí, kostelů i bazilik. Za všechny jmenuji ty nejslavnější: kostel sv. Sofie, kostel sv. Jovan Kaneo a hlavně katedrální kostel sv. Klimenta a sv. Pantelejmona.

Co si určitě koupit?

Pokud máte rádi ryby, měl bych vám doporučit k večeři pstruha ochridského. Mám však dojem, že je na pokraji vyhubení a je přísně chráněný. Proto hod nedoporučuji a sám jsem si na něj nechal zajít chuť, třebaže na jídelních lístcích byl. Místo toho jsem si dal jinou jezerní rybu a pochutnal jsem si taktéž. Co vám však můžu doporučit, to je nákup ochridských perel. Pokud s sebou vezmete své milé, tak vězte, že náhrdelník, prsten či náušnice s těmito perlami rozzáří jejich oči.

Zavítejte do hlavního města Skopje

Pokud spíš toužíte poznat městský život, pak je nejlepší zůstat v hlavním městě Skopji. To sice bylo postiženo hrozným zemětřesením v roce 1963. Následky zemětřesení byly hrozné, proto se do obnovy vedle celé Jugoslávie zapojily i Spojené státy americké a Československo. Naštěstí to na moderní metropoli není znát.

Město samo nabízí řadu památek. Na prvním místě jsou to zajímavé mešity a kostely. Symbolem města je však starý Kamenný most přes řeku Vardar. Zachoval se tu i orientální bazar, kde najdete řadu skvělých restaurací, kde si pochutnáte na typické balkánské kuchyni, tj. mnoho zeleniny a mletého masa. Stejně jako v Ochridu, i zde se vypíná nad městem rozsáhlá pevnost, ze které jsou nádherné výhledy. Pevnost se jmenuje Kale. Téměř z každého místa města je vidět mohutný Kříž tisíciletí na vrchu Vodno. Město nezapomíná ani na svou nejslavnější rodačku Matku Terezu. S památkou na ni se tu jistojistě za krátký čas setkáte.

Jelikož jsem fanda do dopravy, neodpustím si ještě jeden tip. Tím je bývalé vlakové nádraží ve Skopji. Na budově jsou umístěné hodiny, které neustále ukazují čtvrt na šest. Čas, kdy se země začala otřásat. Dnes je v budově nádraží umístěno muzeum.

Pár rad na cestu do Makedonie...

Na závěr se sluší přidat pár rad na cestu. Makedonci jsou Slované, proto se s nimi můžete dorozumět, není to tak jednoduché jako s Poláky či Chorvaty, ale při troše znalostí jihoslovanských jazyků a chuti se domluvit to zvládnete. Jen vás nesmí rozhodit, že zde používají cyrilici, ne nepodobnou azbuce.

Zákonným platidlem je makedonský dinár, který v České republice nesměníte, ale v jakékoliv směnárně v Makedonii bez problémů směníte jakoukoliv světově uznávanou měnu za dináry. Nejlepší pro nás jsou eura, pokud vám však zbyly nějaké kuny či leva, směníte je taktéž.

Tak doufám, že jsem vás nalákal, abyste tuto opomíjenou zemi plnou příjemných a přívětivých lidí navštívili. V zimě sem můžete za zimními sporty, v létě za horskou turistikou, za koupáním v jezeře či za řadou památek. Určitě nebudete zklamaní a třeba vám Makedonie přiroste k srdci stejně, jako přirostla mně.

Přečtěte si také o Tiraně, hlavním městem Albánie, která s Makedonií sousedí a turistický průmysl je tu také teprve v začátcích.