Do doby, než jsem navštívila nejteplejší, nejsušší a nejníže položený Národní park na světě jsem nevěděla, co znamená opravdové vedro!
Kdy navštívit Údolí smrti?
Tato pekelná výheň se většinou navštěvuje v zimě anebo z jara, ale uprostřed horkého kalifornského léta? Na to si troufne málokdo.
Když už jsem zmínila roční období, tak na vrcholcích hor se v zimě objevuje sníh a když se údolím přežene bouře, tak se můžete pokochat i divokými a barevnými rostlinami. Pokud ale dorazíte v létě, čekají vás mrtvé pláně, rozpraskaná zem a dusno k zalknutí.
Už kdysi jsem navštívila Grand Canyon a tak jsem si říkala, že to asi bude podobné, ale nebylo...
Naše cesta do Death Valley
Do Death Valley nás zavedla jedna jediná silnice a musím říct, že cestou bylo opravdu strašidelné sledovat stále stoupající teplotu na teploměru. Klimatizace v autě běžela na plné obrátky a já si představovala, co se asi stane, až vystoupíme z auta a dostaneme teplotní šok.
Už předešlý den jsme prodiskutovali kempy a byl zvolen jeden na začátku parku a trochu výše položený. Aby nebylo takové teplo. Naivní myšlenky...Do Emigrant campground (zadarmo) jsme dorazili v podvečer a teplotní šok se opravdu konal. Vzduch byl sám o sobě horký a zem rozpálená, ale větřík, co nás ovíval, musel mít tak 100 stupňů :-). Ani nás nenapadlo si vařit večeři, hlavně pít! A stany se stavěly jen jako ochrana kvůli pavoukům, štírům a jiné havěti, která na nás určitě čekala pod každým kamenem. A jakmile se setmělo, už nám vůbec nebylo do smíchu. Rozžhavená tma vypadala zlověstně a člověk se bál jít i na záchod. V noci jsme skoro oko nezamhouřili. Kdo by taky mohl spát ve 45 stupních. A to jsme měli budík nastavený asi na 4 hodiny ráno...
Proč? Pokud cestujete v Death Valley v létě, opravdu se vyplatí si přivstat a navštívit místa do desáté hodiny ranní. Poté hrozí vážné nebezpečí přehřátí organismu, omdlení a mnoho dalších komplikací díky vražednému horku. U každé zajímavosti a turistické atrakce najdete ceduli s upozorněním. A my se rozhodli veškerá pravidla dodržovat. Pít, pít a pít! Mít pokrývku hlavy a po 10 ráno se radši nevydávat na žádná dobrodružství.
Mesquite Flat Sand Dunes
Ráno, tedy ve 4 hodiny v noci, jsme opět vyrazili na cestu. A naše první zastávka byly písečné duny. Nádherně čisté a zlatavé písečné duny. Přišlo mně, že snad ani nejsme na zeměkouli jaká to byla nevšední podívaná.
Vzduch byl těžký a horký, tisíce hvězd se nám nad hlavami pomalu vytrácely s přicházejícím dnem a my bohužel neměli čas čekat na východ slunce. Chtěli jsme toho dopoledne stihnout co nejvíce.
Mesquite Flat Sand Dunes se nachází pouhých 30 minut od „hlavního městečka“ Mrtvého Údolí, od Furnace Creeku.
„My měli v plánu ještě mnoho dalšího. Než nás pekelné údolí úplně roztaví a pošle do bazénu.“
Salt Creek Interpretive Trail
Salt Creek Interpretive Trail, měřící pouhých 600 m nás naprosto unavil. Než jsme se stačili z dun přesunout na parkoviště a před vyschlý potok, přes který vede dřevěný chodníček, slunce už nás dočista spalovalo. 50 stupňů je 50 stupňů. Víte, jaký byl zde naměřený světový rekord? 56.7 stupňů!
Salt Creek prý obývá zvláštní druh ryb, pupfish. No, my žádné neviděli, ale za to nás překvapily kojotí stopy. Kéž bychom tak nějakého spatřili. Oni jsou ale chytří na rozdíl od nás a přes den odpočívají někde ve stínu.
Golden Canyon
Další zastávkou byl Golden Canyon, kde nás čekal celkem krátký, ale vyčerpávající výstup ke kamenné bráně. Já sice chtěla jít celý (asi dvouhodinový) okruh mezi skalisky, ale po pár krocích po rozpraskané zemi byl můj nápad zamítnut.
Badwater, nejníže položené místo Severní Ameriky
A konečně místo, na které se prostě musí zajet. Bez toho se z údolí neodjíždí! Badwater. Nejníže položené místo Severní Ameriky. 86 metrů pod úrovní moře. Zvláštní pocit procházet se po krystalkách soli, po ploše, která vypadá jako měsíční krajina a ještě s pocitem, že se nacházíte „pod hladinou moře“.
Artist Drive
Po průzkumu tohoto zvláštního místa nás čekalo zmiňované osvěžení v bazéně. Ale ještě než jsme se plně naložili do vody, projeli jsme Artist Drive. 14 kilometrů dlouhá jednosměrka (okruh) vás zavede k Malířově paletě (Artis’t Palette). Vulkanické kopce, které hrají všemi barvami díky oxidaci různých kovů v sedimentech. Neskutečná krása. Tedy doporučuje se místo navštívit v odpoledním slunci, ale i to dopolední bylo dobré.
Furnace Creek
Záchrana všeho druhu! Obchod s jídlem a pitím. Benzínová pumpa a bazén. A také internet a ubytování. My nejdříve zamířili do návštěvnického centra dozvědět se něco o tomhle pekle a zakoupit si vstup do parku. (25$/auto/7 dní). Po návštěvě velice dobře zpracovaného informačního centra a napůl muzea jsme se vydali do místního předraženého obchodu doplnit tekutiny a koupit si něco osvěžujícího. A také nakoupit nějaký ten suvenýr. Kdy se sem zase podíváme, že jo? No a poté jsme si v rezortu zakoupili jednodenní vstup do bazénu a užívali si sluníčka a vody. I když ne z úplně osvěžujících, ale lepší než nic. Myslím, že nás bazén stál asi 15$ na osobu. V Death Valley bych za bazén zaplatila i zlatem. Mimochodem malé centrum Creeku je vážně krásné, úplný western.
Později odpoledne nás válení u bazénu přestalo bavit a byl čas vyrazit směr Death Valley Junction.
Zabriskie Point
Zabriskie Point, krásná vyhlídka kousek za městem se stala naší poslední zastávkou v centru Údolí Smrti. Ze Zabriskie Pointu se vám naskytne nádherný pohled na rozlehlé údolí, červená skaliska a nekonečně nehostinnou krajinu. Na vyhlídce bylo ale takové teplo, že i auto jsme nechali nastartované, aby se nestačilo ani trochu nahřát. Člověk měl pocit, jako by na něj foukalo tisíce horkých fénů.
V Death Valley se nachází spousta procházek a zajímavých zákoutí a jediné, co mě opravdu mrzí, že jsme neviděli, byl The Racetrack. Mysteriózní místo, kam se dostanete jedině terénním autem a kde se nevysvětlitelně přesouvají kameny z místa na místo. A zanechávají za sebou dlouhé dráhy a neustále se spekuluje, co způsobuje jejích záhadný pohyb...
Láká vás Mrtvé Údolí? Podle mě to je část světa, které rozhodně stojí za to navštívit, i když se u toho pořádně zapotíte.
PS1: Los Angeles – Death Valley: 2,5h a 250km
Las Vegas – Death Valley: 4,5h a 420km
PS: Jeden z mála plusů návštěvy Death Valley v létě – nejméně turistů!
Přečtěte si také články o dalších zajímavých místech v Kalifornii - o opuštěné Mohavské poušti nebo o Kalifornském národním parku Kings Canyon.