Minule jsme si vytyčili základní potřeby cestovatelů a teď je na čase teorii přenést do praxe. Na začátek jsem si pro vás připravil návštěvu dostupné a lehce exotické destinace. Tou je Azurové pobřeží, chcete-li Riviéra. Kam jinam se napoprvé vypravit? Tato část pobřeží je omývána vodou Středozemního moře. Na západě Azurové pobřeží končí velkým přístavním městem Marseille, na východě ohraničuje Riviéru Menton.
Drtivá část tohoto pobřeží patří Francii, jen nepatrnou část zabírá městský stát Monako. V obou územních celcích je úředním jazykem francouzština. Pokud tímto jazykem nevládnete, nic se neděje, domluvíte se zde bez problému anglicky, sem tam i německy a rusky. Přesto vám doporučuji, abyste se pár francouzských zdvořilostních frází naučili. O Francouzích se traduje, že jsou nepřístupní a že se nebaví s cizinci jinak než francouzsky. Není to docela tak, ale přesto na každém šprochu je pravdy trochu. Nesmíme zapomenout, že francouzština ještě nedávno byla jazykem diplomatů a znakem učenosti. A Francouzi s nostalgií na toto vzpomínají. Pokud začnete hovořit francouzsky, poznají, že to není váš rodný jazyk, ale ocení snahu a pak bez problému můžete navrhnout jinou řeč ke komunikaci. V restauracích, hotelech, muzeích i v obchodech jsou však na ne francouzsky hovořící turisty dobře připraveni.
Jak se dostat na Azurové pobřeží?
Je více možností, ale já vám zmíním dvě. První možnost je letadlem. Z Prahy lítá pravidelný přímý spoj do Nice. To je varianta, které dávám přednost. Druhé letiště je v Marseille. Kdo z vás nechce letět, může na Riviéru dojet vlastním autem přes Německo, Rakousko a Itálii. Vyjde to na víc peněz a ještě musíte počítat více než 12 hodin na cestu. Takže záleží na vás, který způsob zvolíte.
Třebaže Azurové pobřeží je turistická destinace a není zde problém sehnat dopravu, vřele doporučuji na letišti si pronajmout automobil. K jeho řízení vám stačí řidičský průkaz vydaný v České republice. Určitě si však udělejte dopředu rezervaci přes internet, neboť vás to vyjde levněji a budete mít záruku, že auto pro vás bude připravené.
Kdy Azurové pobřeží navštívit?
Celoročně je zde krásně, sezóna začíná v červenci a trvá do září. To tu jsou davy turistů a tomu odpovídají ceny za ubytování i služby. Na Riviéře prší v průměru pouze tři dny v roce, takže vás určitě čekají dny zalité sluncem. Nádherný je přelom května a června, kdy teploty už jsou vyšší ale stále snesitelné. Říjen vás určitě také nezklame.
A co stojí za vidění?
Začnu ve městě Nice, které je proslavené Anglickou zátokou, která je lemována pobřežní promenádou a pláží. Téměř tři kilometry kvalitní městské pláže láká ke koupání. Určitě byste se měli zatoulat do úzkých uliček města a posedět v místní palačinkárně či prodejně zmrzlin. Starým městem vystoupáte na vršek Le Château, odkud je krásný pohled na staré město a zátoku. Kdo se bojí výšlapu po schodech, může využít výtahu.
Další téměř povinnou zastávkou je město Cannes, kde si u Festivalového paláce můžete prohlédnout otisky rukou známých populárních hvězd nejen evropského filmu. Z Cannes se vyplatí udělat výlet trajektem na nedaleký ostrov sv. Margarety, kde se ve stínu fíkovníků a pinií můžete oddávat slastnému polehávání.
Cestou dál na západ se můžete zastavit ve městě Fréjus, kde je zachovaná antická aréna. Pokud budete mít štěstí, uvidíte zde ceremoniál přijímání nováčků do Cizinecké legie.
Nemůžu nezmínit proslulé nejslavnější městečko Riviéry – Saint Tropez. Co na tom, že se jedná o malou rybářskou vísku a že v prázdném domě nikdy četnická stanice nebyla. Nezastavit se tu a neudělat si nezbytnou fotku se strážnicí by byla chyba. Jen upozorňuji na davy turistů, kteří zvláště v letních měsících městečko okupují.
Na konci Azurového pobřeží se nachází největší město regionu, kterým je Marseille. Za zmínku určitě stojí starý přístav, kde se po ránu na nábřeží prodávají čerstvé ryby. Nad městem se tyčí nádherná katedrála Panny Marie. Do nového přístavu není radno se pouštět. I u katedrály buďte ve střehu, neboť zde operují zlodějské gangy. Vřele doporučuji lodní výlet ze starého přístavu na nedaleký ostrov If, kde byla slovutná věznice, ve které byl vězněn Edmund Dantes neboli hrabě Monte Christo. Tento výlet vám zabere minimálně tři hodinky.
Toulkami po pobřeží objevíte spoustu zajímavých vesniček a městeček, které vás nadchnou svou poklidnou atmosférou. Pokud bude na vás jižní středomořské slunce silné, doporučuji výlety do vnitrozemí, kde se nechte okouzlit krásou kraje Provence. V pozdním létě, když kvete levandule, je nad celým krajem příjemný odér vybízející k poklidu a relaxaci.
Monako to nejsou jen kasína
Z Nice na východ se vydejte do druhého nejmenšího státu světa – Monaka. Nasypáváním zeminy do moře zvětšilo knížectví svou rozlohu z 1,49 km2 na 2,05 km2. Monako je symbolem luxusu a movitosti, přesto i normální turista se zde může ubytovat, najíst a užít si místní atmosféry. Určitě byste si měli prohlédnout město na Skále, kde se nachází Knížecí palác. Ten je z části přístupný, a když budete platit vstupné vyšší bankovkou, určitě vám budou vrácené mince ražené Monakem.
Za zastavení stojí i nedaleká katedrála, ve které jsou uložené ostatky kněžny Grace a knížete Reiniera III. Jen se nenechte zmást latinou na náhrobcích. Pokud neumíte latinsky, tak množství květin vám napoví, kde spočívají rodiče současného knížete Alberta II. Před Knížecím palácem dochází ke slavnostní výměně stráží, ale pozor! Ceremoniál začíná asi deset minut před polednem, takže v poledne je střídání stráží ukončeno, tak ať to nezmeškáte!
Doporučuji vynechat návštěvu Oceánografického muzea, vstupné je poměrně značné a expozice nejsou natolik zajímavé. Pokud však chcete vidět mořské živočichy v podzemních akváriích, pak zaplaťte a kochejte se. Když už budete v muzeu, doporučuji poobědvat na střeše muzea a přehlédnout tak celé knížectví. Pokud tomuto svodu odoláte, nastupte na autobus číslo 2 a jeďte na druhou konečnou, kterou je Botanická zahrada. Lístek si můžete zakoupit v prostoru nástupní zastávky nebo s přirážkou u řidiče. Botanická zahrada se nachází na samé hranici Monaka, která je symbolická, na strmém svahu. Svah je osázen subtropickou vegetací a stojí za prohlídku. Jsou odtud krásné výhledy na celý stát. Pokud nemůžete na přímé slunce, doporučuji navštívit zahradu dopoledne, kdy jižní slunce ještě není tak silné. V areálu zahrady se nachází jeskyně, která je návštěvníkům přístupná s průvodcem.
Pokud máte hráčské zaujetí, nemůžete minout Kasino. Pro vstup je požadován společenský úbor, tj. dámy velké večerní toalety, pánové obleky či fraky. Pokud chcete zkusit štěstí, můžete v předsálí vyzkoušet jednoruké bandity, ale ani tam vás nepustí v tričku a šortkách. Nedoporučuji návštěvu Monaka ke konci května, kdy se koná Velká cena, neboť celé knížectví je oplechované vlnitým plechem a řadou překážek.
Tak doufám, že vás tento příspěvek naladil k cestě na Azurové pobřeží a že si tento malebný kout Evropy vychutnáte minimálně tak, jako jsem si již párkrát vychutnal já. A příště se vypravíme už mimo starý kontinent.
Přečtěte si také o krásce nad Seinou - Paříži. A až budete přemýšlet, kde zaparkovat své auto u Letiště Václava Havla v Praze, vyzkoušejte třeba naše parkování u letiště. Budeme se na vás těšit :-)