Pro tyto jarní dny jsem vybral nádherný ostrov Man, který se rozprostírá mezi Irskem a Velkou Británií v Irském moři. Ostrov není přímou součástí Spojeného království, ale je britským korunním závislým územím. To znamená, že je přímo ve vlastnictví britské koruny. Po brexitu, který se reálně naplnil před několika lety, můžete tedy získat otisk manského razítka do cestovního pasu. Mně se to v minulosti nepovedlo, třebaže jsem oběhal všemožné úřady tohoto ostrova. Bylo to z důvodu, že obě země byly členy Evropské unie.
Triskelion, symbol ostrova Man
Na razítku do pasu je vyobrazen symbol ostrova – tři spojené nohy. Tento symbol se dostal i na manskou vlajku, která je červená a jsou na ni tři spojené pokrčené nohy – triskelion. Triskelion odkazuje na keltský původ, neboť v keltském umění je to nejpoužívanější symbol. Ostrov Man je ostrovem zcela keltským, třebaže Britové zde již přes staletí prosazují svůj vliv. Po Keltech a Normanech zde působili Skotové a od konce 14. století Angličané. Triskelion je nedílnou součástí Manu a naleznete ho, jak na registračních značkách manských vozidel, tak na manských bankovkách.
Já jsem na ostrov připlul z hlavního města Severního Irska – Belfastu a velká vlající vlajka ostrova nás vítala v přístavu. Man je raritní i z jiného pohledu, a to dopravního. Na tak malém ostrově, rozlohu má 572 kilometrů čtverečních, se nachází mnoho typů kolejové dopravy. Naleznete zde koňskou i elektrickou tramvaj, mnoho podob železnice, jak parní, tak důlní, a je tu i pozemní lanovka.
Hlavní město Douglas a koňka
Po opuštění přístavního areálu se ocitám přímo v srdci hlavního města ostrova – Douglasu. Tím srdcem je pobřežní promenáda. Je to tiché krásné vyzdobené nábřeží lemované honosnými domy. Promenáda začíná Jubilejními hodinami (Jubilee clock)a pokračuje přes celé město na severovýchod, kde je ukončena hřebčínem a depem tramvajových vozů. Po celé této promenádě funguje již zmíněná koňská tramvaj v délce přes dva a půl kilometru, třebaže zdejší cedule udává údaj v mílích (1,6 míle). Rozchod kolejí je úzkorozchodný a necelá padesátka koní může tahat až 23 vozy. Jedná se o poslední koňskou tramvaj 19. století na světě a druhý nejstarší kolejový systém na ostrově. Přesto se nad provozem stahují v současnosti mraky, neboť společnost je vysoce ztrátová. Po krátkodobém uzavření se však zvedla vlna nevole a provoz v omezených podmínkách pokračuje. Je to jedna z místních turistických atrakcí.
U hřebčína a depa na koňskou tramvaj navazuje klasická elektrická tramvaj, která spojuje hlavní město s význačnými městy Laxey a Ramsey. Trať vede po východním břehu ostrova s občasným vedením vnitrozemím. Elektrická tramvaj se poprvé rozjela na sklonku léta 1893. I tato trať je úzkorozchodná (3 stopy = 914 milimetrů) a její délka v současnosti je 27,4 kilometru, což je v imperiálních mírách 17 mil.
Městečko Laxey
Městečko Laxey je zajímavé z vícerých důvodů. Prvním důvodem je přestupní uzel mezi Manskou elektrickou tramvají a Snaefell horskou dráhou (pozemní lanovkou). Druhý důvod je existence Velkého dolu v Laxey. A třetím, ne však posledním důvodem, je provoz důlního vláčku.
Snaefell horská dráha vede z městečka vysočinou na nejvyšší bod ostrova – vrchol Snaefell, který se nachází ve výšce 621 metr nad mořem. Na vrcholu se nachází konečná stanice lanovky, kavárna a několik vysílačů. Z tohoto místa je krásný rozhled po celém ostrově. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout do Skotska, Anglie, Irska i Walesu. Jen doporučuji si přibalit s sebou nepromokavou a neprofouknutelnou bundu. Ale ta panoramata a čerstvé povětří příjemně osvěží. Lanovkou výjezd trvá poměrně dlouho (půl hodiny), třebaže trať je dlouhá pouhých 5 mil, což je osm kilometrů. Dráha však překonává i poměrně strmé úseky, naštěstí jsou vozy vybaveny účinným brzdným systémem. Z důvodu drsných povětrnostních podmínek je lanovka v provozu od jara do podzimu.
Ve městečku Laxey je dobré se zastavit, abyste si prohlédli zdejší dominantu – Kolo v Laxey. Jedná se o největší funkční vodní kolo na světě. Má průměr přes dvacet dva metry a otáčí se rychlostí tří otáček za minutu. Je to turistická atrakce, proto je možné na vrchol kola vystoupat a rozhlédnout se po městečku a přilehlém okolí.
A jak jsem zmínil, nadšenci, což bych řekl, že jsou všichni obyvatelé Manu, zde provozují krátkou důlní železnici, kterou vás rádi svezou. Samotné městečko poskytuje i zázemí pro občerstvení, naleznete zde několik typických hospod, kde vám načepují po okraj pivo a přidají i něco teplého k zakousnutí.
Pokud tramvají budete pokračovat dál do Ramsey, dostanete se do běžného průmyslového města, které nenabízí žádnou turistickou atrakci. Je to druhé největší město ostrova. Objevil jsem v bývalém hangáru nedaleko města velké dopravní muzeum. Dostanete se k němu autobusem z Ramsey.
Parní železnice do Port Erin
Abychom měli ucelenou představu o kolejovém dopravním systému města, musíme se vypravit na klasickou železnici. Ta vyráží z Douglasu směrem jihozápadním a končí v přístavním městečku Port Erin. Jedná se o parní železnici s úzkým rozchodem. Její délka je necelých 25 kilometrů. Je to však jen torzo původní délky, která byla až 75 kilometrů. Ale i zde byla doba, která kolejovým systémům nepřála, a mnoho tratí se zrušilo.
Port Erin je přímořské poklidné městečko, které má i písečnou pláž přizpůsobenou koupání v moři. Ve městečku je zajímavé muzeum parní železnice. Jinak je to mondénní přímořské poklidné místo vhodné k relaxaci v jednom z nemnoha plážových barů. V jarních měsících se vyplatí sedět s příjemným drinkem u stolečku s plédem přes nohy a pozorovat klidné moře a hravé lety místních racků.
Městečko Peel a starobylý hrad
Za návštěvu stojí i městečko Peel, kde na úzkém poloostrově, který je s městem spojený mostkem klenoucím se přes úzký mořský záliv, se nachází starobylý hrad. V hradě je expozice o historii ostrova. A prohlídka hradu vám zabere klidně i dvě hodiny. Pokud chcete ochutnat typickou lahůdku, kterou na Manu dělají, zajděte do některé peelské hospody a dejte si čerstvé mušle. Je jedno, jakou úpravu zvolíte. Potvrzuji, že všechny úpravy jsou skvělé. Přece jenom jde o kuchyni ovlivněnou kuchyní anglickou, tak mají asi jenom čtyři recepty na pokrmy z mušlí.
Za návštěvu stojí i hrad poblíž mezinárodního letiště v městečku Castletownu. Hrad se jmenuje Rushen a má zajímavou historickou expozici. Ostrov toho nabízí mnohem více, ale vše se nedá popsat a shrnout v jednom článku. Tak o zvláštních manských ovcích a rychlostních limitech třeba příště.
Pár praktických rad na závěr k cestě na ostrov Man...
Na ostrov se můžete dostat letecky či trajektem. Na celém ostrově se domluvíte anglicky, ale renesanci zažívá původní manština. Platit můžete manskou librou, která je lokální variantou libry šterlinků, kterou samozřejmě přijímají též. I platební karty jsou velice rozšířené. Ostrov Man stojí za návštěvu.
Přečtěte si také o Londýně, metropoli, na kterou jedna návštěva nestačí.