V tyto jarní dny vám rád představím nejstarší fungující republiku světa, která určitě stojí za návštěvu. Přestože rozlohou je tato republika nepatrná a na globu světa byste ji hledali marně, není nejmenší republikou světa. Nejmenší republikou je ostrovní stát Nauru v Tichomoří, kam vás určitě někdy zavedu též.
Poslední antická svobodná země
Samotní obyvatelé této hrdé republiky svou vlast označují jako poslední antickou svobodnou zemi. Republika má tvar nepravidelného čtyřúhelníku a je převážně pahorkatá s dominantním ostrým vápencovým kopcem, na kterém se nachází stejnojmenné hlavní město. V republice je dalších osm vesnic.
Samotná republika nemá přístup k moři, třebaže z kopce je moře vidět. Má pouze jednoho souseda, což znamená, že je obklopená jiným státem. Další nápovědou může být, že se jedná o evropskou republiku, ve které se platí eurem, třebaže není členem Evropské unie, ale má s ní díky smlouvám se svým sousedem otevřené hranice. A členem by se klidně mohla stát, neboť splňuje všechny požadavky, ale finančně by to zřejmě neutáhla. Přesto má povolení vydávat euromince se svým vlastním motivem. Těchto vyražených mincí je však tak málo, že se v oběhu neobjevují a jsou za vyšší než nominální cenu prodávané pro sběratelské účely.
Tak doufám, že jsem již odkryl tolik indicií, že tušíte, kam se dnes vypravíme. Je to z České republiky jižním směrem na Apeninský poloostrov. Nedaleko italského přímořského letoviska Rimini se rozkládá na necelém šedesát jednom kilometru čtverečním svébytná samostatná nezávislá republika San Marino. Díky blízkosti Jaderského moře má území San Marina, protnuté dvěma říčkami, příjemné středozemní klima.
Z historie San Marina
Legenda praví, že na kopci Monte Titano se ve 4. století usadil křesťanský kameník Marino a následován dalšími křesťany zde založili komunitu, která se posléze stala antickou republikou. Pokusy o začlenění republiky do Církevního státu ztroskotaly. Stejně tak si republika udržela samostatnost v období sjednocování Itálie Garibaldim. A poslední integrační snahy na Apeninském poloostrově po druhé světové válce zachovaly San Marino mimo Evropskou unii.
Z pohledu výkonné politiky je zajímavé, že republiku vedou kapitáni-regenti, kteří jsou voleni co půl roku. Nástupními dny jsou 1. duben a 1. říjen. Škarohlídové říkají, že je to proto, aby každý z 23 tisíc obyvatel měl šanci, že se alespoň jednou za život stane kapitánem-regentem. A opětovně můžou být zvoleni zase až po uplynutí lhůty tří let.
Monte Titano
Dominantou republiky je od moře strmý kopec Monte Titano, který má druhou stranu hřebene pozvolnou. Na odvrácené pozvolné straně se rozkládá město San Marino, kam zamíří všichni návštěvníci této republiky.
Lanovka do San Marina
Pod strmým vztahem se rozkládá obec Borgo Maggiore, které je s hlavním městem na kopci spojeno lanovkou. Vyplatí se proto zaparkovat v obci Borgo Maggiore a do města se vyvézt lanovkou. Vzhledem ke stísněnosti celé republiky není divu, že v samotném městě není mnoho parkovacích míst.
Opevnění města
Již od moře je vidět, že se na kopci tyčí tři věže, které se dostaly do státního znaku i na vlajku San Marina. První věž se nazývá Guaita. Uvnitř je umístěno několik děl, která byla darem italských králů Vittoria Emanuela II. a Vittoria Emanuela III. Tato děla jsou dodnes funkční a využívají se při slavnostních salvách.
Druhá věž se nazývá Cesta. Někdy se můžete setkat s označením Fratta. I ta je vybudovaná jako pevnůstka. Nachází se na nejvyšším bodě republiky. V prostorách je Muzeum starých zbraní.
Třetí věž nese pojmenování Montale. Jedná se o nejmladší pevnostní stavbu a zřejmě nikdy již nebyla dostavěná podle původních návrhů.
Celé město je obehnáno soustavou hradeb. Pokud však vejdete do města od parkoviště, projdete zřejmě bránou Svatého Františka, která je středověkou strážnicí. Za branou vás čeká spleť úzkých uliček, které se klikatí po svahu kopce. Ať se vydáte kteroukoliv z nich, určitě neminete plno obchůdků s upomínkovými předměty. Běžně všude nakoupíte kolekce sanmarinských eur a poštovních známek, neboť z této činnosti plynou republice nejvyšší zisky.
Co v San Marinu navštívit?
V tak malém městě máte možnost navštívit mnoho muzeí, ať už se jedná o kostel Svatého Františka či Státní muzeum na náměstí Piazzetta Titano. V křesťanské zemi narazíte i na Baziliku svatého Pieva s Farním kostelem, nebo vedle stojící kostelík Svatého Petra, ve kterém se nachází velmi cenný intarzovaný mramorový oltář.
Určitě vás při procházce starověkými uličkami upoutá i Vládní palác v novogotickém stylu, před kterým se nachází socha Svobody. Celé město je vyzdobeno pomníky a památníky, které se v záplavě turistů ztrácejí.
Pokud toužíte navštívit sanmarinská muzea, doporučuji Muzeum mučení, Muzeum středověké zločinnosti a Voskové muzeum mučicích nástrojů. A pokud by vám to nestačilo, můžete navštívit Muzeum moderních zbraní. Z výčtu je vidět, že hrdí obyvatelé San Marina po celou dobu museli se zbraní a notnou dávkou diplomacie hájit svůj kousek země.
Pár informací a rad k návštěvě San Marina
Jak jsem již napsal, většina turistů zajíždí do hlavního města, které je na příval turistů dobře vybavené. Všude jsou nabízené bezcelní ceny, přestože nejsou ceny nikterak lidové a jsou nastavené pro turistický ruch. Doporučuji brzké ranní hodiny, pokud si chcete nerušeně vychutnat krásy této malé republiky. Po desáté hodině sem autobusy navezou davy turistů, které jsou odvezené opět až s 18. hodinou večerní. I po západu slunce má město něco do sebe a nasvícení význačných památek potěší.
Pokud se chcete v San Marinu ubytovat, doporučuji si najít ubytování v některé z vesnic, neboť ubytovací kapacity v hlavním městě jsou poměrně drahé. Ale záleží i na sezóně. Pokud se chcete stravovat, vězte, že sanmarinská kuchyně je od té italské k nerozeznání. Jen počítejte s tím, že obědy tu jsou lehké ve formě sendvičů a salátů a večeře se začínají podávat později, až po 19. hodině.
Všude se platí eurem a platební karty jsou přijímány. Pokud byste zatoužili poslat z této republiky pohlednici, tak si dejte pozor, většina prodávaných pohlednic je již opatřena známkami (donutí vás to poslat), ale v hodnotě pro zámořské zásilky (nejdražší). Je uměním sehnat neoznámkovanou pohlednici a opatřit ji levnější nominální známkou určenou pro Evropu. Pozor, nemůžete takto ofrankovanou pohlednici hodit v Itálii, či tady použít italské známky.
Jelikož se v San Marinu hovoří italsky, domluvíte se tímto jazykem bez problému. Ale vystačíte si zde i s angličtinou, francouzštinou, němčinou i výjimečně ruštinou. A když budete mít štěstí, narazíte na Čechy či Slováky. A nezapomeňte si koupit na památku turistické vízum, které vám za 5 € vlepí do pasu. Jinak můžete i na občanský průkaz, neboť máme bezvízový styk.
Přečtěte si také o dalších rozlohou nevelkých evropských zemích Lichtenštejnsko, alpské knížectví nebo Lucembursko, malebná země jako dlaň.