Dnes se vypravíme do jednoho z mých oblíbených koutů světa, a to do Tichomoří. Zde se ve spoustě slané vody nachází tři zapomenuté vulkanické ostrovy s několika útesy, které jsou francouzským zámořským územím. Třebaže jsou formálně součástí Francie, nejsou členem Evropské unie. I když na letišti vedle francouzské vlajky vlaje z jedné strany vlajka Wallisu a Futuny a z druhé vlajka Evropské unie.
Kde najdete ostrov Wallis a Futuna?
Zámořské území se nachází v jižní části Tichého oceánu, severovýchodně od Fidži a západně od Samoy. Na mapách se území hledá těžko, neboť celková rozloha ostrovů je pouhých 274 kilometrů čtverečních. Z celkových 23 ostrovů jsou obydlené jen dva, které se dostaly do názvu. Větším hlavním ostrovem je Wallis, kde se nachází mezinárodní letiště a správní středisko Mata-Utu. Na vzdálenou Futunu se lze dopravit letecky vnitrostátním spojem z Wallisu.
Samotný Wallis je na okraji světa a přistáním zde, se odříznete od všech civilizačních nešvarů. Ostrov je spojen se světem nejen letecky, ale i telefonicky a i internet, nevalné kvality, tu mají. Obyvatelé Wallisu se však cítí privilegovaně a o obyvatelích Futuny se nevyjadřují s respektem. Na oplátku Futuňané hovoří o Wallisanech s despektem.
Pokud se vám stane, že zůstanete na letišti, které je situované na severu Wallisu sami a ze zamluveného hotelu (počet hotelů by se dal spočítat na prstech jedné ruky) pro vás nikdo nepřijede, nesmutněte. Prostě je automobil zapotřebí někde jinde. Poštěstí se vám sehnat jedno ze dvou letištních taxi, abyste se dozvěděli, že směrem k vašemu hotelu nepojede. Ale i zde jsou lidé odkázáni sami na sebe, tak se pomoc vždy najde. Nakonec se nějaký ochotný místní člověk s dodávkou najde a zdarma vás zaveze k hotelu.
Z výše uvedeného vyplývá, že o hromadné dopravě na Wallisu a Futuně ještě neslyšeli. Je však pravdou, že by se zde asi ani neuživila. Turistů sem létá málo a místní, kteří se vypraví na Fidži či na vzdálenější francouzskou Novou Kaledonii, se dopraví pomocí členů rodiny na letiště i z letiště sami. Za hodinu po přistání je letiště tiché a čeká na další letadlo, které se objeví za dva tři dny.
Tropický ráj beze spěchu
Wallis a Futuna je typickým tropickým rájem, kde se nespěchá, kde vlny oceánu líně olizují pláže, neboť ostrov je chráněn vnějším korálovým prstencem, a tak je laguna klidná s prohřátou vodou a s velkým počtem mořských živočichů. Od korálových ryb, přes želvy až po pro člověka neškodné žraloky černocípé.
Co na takovém místě podniknout?
Nic, chce to jen lenošit a odpočívat. Pokud si vyberete hotel, který má vlastní bazén, je o zábavu na nějaké odpoledne postaráno. Pokud už jste odpočatí, můžete se vydat na pěší túru, auto je zase někde mimo hotel, do správního střediska. Mata-Utu je zajímavé katedrálou, která je volně přístupná a povedlo se mi bez problému dostat i do jedné ze dvou věží – zvonic. Katedrála dle výzdoby slouží římskokatolické církvi.
Nedaleko, opravdu je to asi dvacet kroků, se nachází královský palác, ve kterém dodnes sídlí královská rodina a z toho důvodu není palác volně přístupný. Ano, i když je Francie republikou, na tomto území se nachází tři dávná království s dodnes fungujícími královskými dvory. Vládci mají místní pravomoci, přestože nad nimi je moc francouzské správy.
Mata-Uta, přístaviště a poštovní úřad
Za zmínku stojí, že v Mata-Utu je přístaviště lodí, ale zaoceánské lodě s tisícovkami pasažérů v nich nehledejte. Jsou tam nákladní lodě, které dovážejí zásoby na ostrov, a dále tam kotví rybářské bárky. Nedaleko od centrálního prostranství, nemůžu napsat ani náměstí či náves, se nachází poštovní a telefonní úřad. Na poště je možné zakoupit poštovní známky, mají tu krásné filatelistické oddělení, kde vám s radostí ukáží všechny možné známky, neboť Evropana zde vídají zřídka. Ani Francouzi sem na dovolenou nelétají. Dokonce se při 50. výročí vytvoření zámořského území Wallis a Futuna udál velký trapas. Přiletěla sem z Paříže referentka Ministerstva zahraničních věcí a hovořila o území s francouzskou výslovností, což je nepatřičné. Wallis nese jméno po anglickém objeviteli Samuelu Wallisovi. Kde francouzská výslovnost nepřipadá v úvahu. Futuna je název ostrova v místním jazyku a francouzská výslovnost i v tomto případě je nevhodná. Dost na tom, že velkolepé oslavy, z pohledu místních, nestáli nikomu význačnému z francouzské vlády za to, aby sem podnikl cestu přes půl světa. Ale třebaže to místním je líto, jsou již zvyklí.
Pokud je v hotelu k dispozici auto, máte štěstí a můžete si prohlédnout celý ostrov. Určitě nesmíte vynechat archeologické naleziště Talietumu. Talietumu je posvátné vyvýšené místo tongánské civilizace, která se zde rozvíjela v době středověku. Dnešní ruiny jsou s úctou uchovávané a překvapí vás mohutné valy z čediče s několika vstupy k centrálnímu bodu. Jsou zde zachované i jednoduché stavby. Místo se nachází na jihu ostrova.
Ostrovní jezero
Na západní části Wallisu se nachází malebné jezero Lalolalo. Jedná se o největší ostrovní jezero, které vzniklo vulkanickou činností zatopením kráteru. Jeho pozoruhodností je to, že má téměř pravidelný kruhový půdorys. V jezeře se nedá koupat, neboť leží 30 metrů pod úrovní terénu a stěny jsou téměř kolmé. Hloubka jezera se udává 80 metrů. V jezeře žije značná populace úhořů, která zaměstnává badatele jejich výskytem. Místní mají jezero Lalolalo v úctě, neboť se k němu váže mnoho mytologických příběhů ostrova.
Nejvyšší bod Wallisu a divoce rostoucí ovoce
Je vhodné vyjet autem i na nejvyšší bod Wallisu, třebaže nejvyšší bod území leží na ostrově Futuna, odkud je krásný výhled na celý ostrov. Ostrov je tropickým rájem, proto vás nepřekvapí, že u silnice můžete sklízet papáju, a to z jednoho stromu zralý plod jako ovoce i nezralý plod jako základ salátů. Nepřekvapí vás ani divoce rostoucí ananasy či kokosové palmy. Na ostrově se nacházejí plantáže nejvyšší byliny – banánovníku. Některé druhy dosahují i více než 15 metrů.
Vesnička Vaitupu, romantika trosečníka
Pokud si chcete dopřát romantiku trosečníka, vydejte se do vesničky Vaitupu, která se nachází na sever-východním cípu ostrova. Vesnice je zajímavá kostelem svatého Petra a Pavla. Jedná se o pěknou ukázku místní zděné architektury.
Ve vesnici se domluvíte s rybářem, který vás odveze přes lagunu na malý ostrůvek, kde jsou pouze palmy a tráva. Nezapomeňte si v Mata-Utu v samoobsluze zakoupit jídlo a pití, abyste si pobyt trosečníka zpříjemnili. Je pozoruhodné sledovat bouřlivý oceán na vnější straně a klidnou hladinu laguny na straně vnitřní. Ostrůvek jsem za celý den obešel asi pětkrát a byl jsem moc rád, když se v laguně objevila vahadlová loďka s motorem a přepravila mě zpět na hlavní ostrov.
Praktické informace na závěr k cestě na Wallis a Futunu
Na území Wallisu a Futuny se platí CFP frankem, který se užívá i na Nové Kaledonii a Francouzské Polynésii. Je pěvně navázán na euro v poměru 1 € = 119 CFP franků. Opět je Wallis a Futuna znevýhodněna tím, že mince nesou označení pouze dvou území v Pacifiku. Buď jsou s motivey Nové Kaledonie nebo s motivy Francouzské Polynésie. Neexistují mince s motivy Wallisu a Futuny.
Na Wallis se dostanete přímými lety z Nové Kaledonie a spojení existuje i s Fidži, třebaže je možnost odletět na Fidži, musíte se vrátit zpět přes Novou Kaledonii.
Na ostrovech se domluvíte francouzsky a místními jazyky. S angličtinou tu moc nepochodíte. Ale s místními můžete jen tak sedět mlčky a přesto si vše říci. Velkým překvapením pro mne bylo, když se v samoobsluze ozvala čeština. Vysoký domorodý mladík na mne mluvil hovorovou češtinou, neboť hraje odbíjenou za Odolenu Vodu a na léto létá domů za rodinou.
Přečtěte si také článek Samoa, pozemský ráj v Pacifiku.